Ta však po změnách v europarlamentu slibuje jen částečné odstranění překážek.
Češi na summitu chtějí zabránit tomu, aby lídři členských států verzi europoslanců potvrdili. Doufají, že když Evropská komise směrnici vezme pouze jako podklad pro další jednání, podaří se jim rázněji strhnout překážky pro působení českých živnostníků za hranicemi.
Premiér Jiří Paroubek proto v předvečer summitu napsal dopis rakouskému kancléři Wolfgangu Schüsselovi, jehož země nyní EU předsedá, se žádostí o změny v závěrečném usnesení summitu.
Podobný postoj jako Česko zastává také dalších zhruba šestnáct zemí včetně Slovenska. Proti liberálnější verzi směrnice má však zásadní námitky silný eurotandem Německo a Francie. Obyvatelé těchto zemí se bojí, že je živnostníci z Východu díky nižším nákladům připraví o práci.
Rakousko zatím podle diplomatů spíše "naslouchalo" Paříži a Berlínu než ostatním evropským metropolím. Podle znalců unijní politiky se opět ukazuje, jak spojenectvím Francie a Německa zbytek Unie jen těžko pohne.
"Je pro nás velkým zklamáním, jak rakouské předsednictví postupuje," říká jeden z českých diplomatů.
Česko chce vedle změn ve směrnici o službách bojovat o nový technologický institut, který má být evropskou odpovědí na inovační a výzkumný náskok USA. Má jít o síť špičkových vědeckých pracovišť bez jednoho centrálního sídla.
Česko chce naopak zřídit úřad a za jeho sídlo nabízí Brno. Co se české vládě na summitu podaří z vlastních záměrů prosadit, je nejisté. Zatím největší pozornost evropských státníků přitahuje spíše boj proti "ekonomickému nacionalismu", tedy snahám vlád chránit své národní firemní šampiony.
