Podobně pesimistický scénář přitom není zcela nerealistický. Loni se výkon tuzemského hospodářství zvýšil jen o dvě procenta a o mnoho lepší to nebude ani letos. I když ekonomika v unii vzrostla o pouhé procento, na snížení rozdílu životní úrovně to je stále málo.
Větší šanci mají Češi až při pětiprocentním růstu. Tímto tempem by dohnali nejslabší Řeky do pěti let a Němce za necelých dvacet let. Realita však bude podle odhadů ekonomů někde mezi těmito dvěma scénáři růstu. Dnes dosahuje Česko téměř 60 procent průměrné ekonomické úrovně Evropské unie. Ještě před několika lety však na tom bylo lépe.
Češi ztratili část dobytých pozic mezi lety 1997 až 1999, kdy tuzemské hospodářství bojovalo s propadem. Kvůli tomu se také v posledních letech výrazně snížil náskok Česka přeď Maďarskem či Polskem. "Zatímco Maďarsko, Slovinsko či Polsko rostly, Česko a Slovensko nikoli," říká Kupka.
V posledních třech letech sice už roste česká ekonomika rychleji než ekonomiky západoevropské, ale stále pomalejším tempem. Nejistý zůstává i další vývoj. Pokud se obnoví růst hospodářství v Německu, mohl by se výkon tuzemské ekonomiky zvednout více než o loňská dvě procenta.
Recept však existuje navzdory nepříznivé situaci za hranicemi. "Urychlit ekonomický růst by pomohly přesně takové reformy, kterým se současná vláda nejvíce brání," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Především jde o snížení daní, zjednodušení celého daňového systému a omezení sociálního blahobytu, který občany odrazuje od hledání práce.
Nepřikročí-li politici ke změnám tímto směrem, bude Česko dále ztrácet i na ostatní státy ve středoevropském regionu. Ty už dnes všechny stoupají vzhůru rychleji. Druhou příčku na žebříčku ekonomické úrovně hned za Slovinci sice Češi obhájili, ale například Maďaři již ztrácejí jen pět procent.
Razantně postupují také Slováci. Ti totiž rozjeli nepopulární, ale potřebné reformy daní a důchodového systému. Slovensko se tak stalo atraktivnějším i pro zahraničních investory.
