Přidají se tak například k Francouzům, kteří svůj symbol galského kohouta vyměnili za nůž a vidličku (chtějí nižší daně pro restaurace), Nizozemcům (požadují menší daně z řezaných květin) či Itálii, která chce nulovou daň z televizního vysílání.
Na to, že se dětské plenky musí od května přesunout z pěti do vyšší (pravděpodobně 19procentní) sazby daně z přidané hodnoty, se přišlo až před dvěma týdny.
Prohlášení ministra financí Bohuslava Sobotky bylo jasné: "Dětské plenky nesmějí zůstat podle pravidel Evropské unie ve snížené (5procentní) sazbě DPH." Tím rozpoutal vřavu v řadách svých sociálně citlivějších kolegů, kteří v udržení současné ceny plenek vidí cestu, jak zachránit Česko před vymřením a zároveň dobré volební heslo.
"Zvýšení sazby by nakonec mohlo vést k odsunutí mateřství do pozdějšího věku nebo snížení porodnosti, což by se nepříznivě odrazilo na poklesu počtu obyvatel České republiky," tlumočila stanovisko ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha jeho mluvčí Kateřina Prejdová.
Zvýšení sazby DPH, ačkoli podle nového návrhu "pouze" na 19 procent, by totiž vedlo ke zdražení jedné plenky zhruba o korunu. Průměrná rodina, která utratí za plenky tisícikorunu měsíčně, by si tak měsíčně musela připlatit 130 korun.
Zdražení plenek se zalekli i na rodinu orientovaní lidovci. "Peníze, které rodiny zaplatí za jednorázové pleny, by měly dostat zpět při narození dítěte," prosazovala zvýšení porodného předsedkyně komise pro rodinu a sociální politiku KDU-ČSL Ludmila Müllerová.
Obavy části sociálních demokratů a lidovců si nakonec vzala za své celá vláda. "Koalice se dohodla, že pleny zůstávají v základní sazbě DPH. Pokud Evropská unie projeví námitky, budeme jednat," uvedl po jednání v Kolodějích v neděli Sobotka.
Minulý týden přitom ústy svého mluvčího Marka Zemana tvrdil, že bojovat o plenky nemá cenu. "Úředníci ministerstva si to už ověřili dotazem v Bruselu a plenky budou muset jít do základní (od května 19procentní) sazby," uvedl Zeman.
Pevné stanovisko Evropské unie potvrzuje i zdroj z mise Česka v Bruselu. "Logicky to zapadá i do dosud bezúspěšné snahy vyvíjené ze strany Španělska, aby dětské plenky byly doplněny do seznamu zboží a služeb, které je možné mít ve snížené sazbě daně," říká.
Jak však diplomaté v Bruselu dodávají, logické na druhou stranu není, že dámské hygienické potřeby si členské státy mohou na rozdíl od plenek ve snížené sazbě DPH ponechat.
"Při diskusi o okruhu zboží a služeb, na které je možno aplikovat sníženou sazbu DPH, zástupkyně jednoho ze severských států tak urputně bojovala za dámské hygienické potřeby, až se tak nakonec stalo," říká zdroj z Bruselu. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že švédská ministryně je bezdětná, a proto dětské plenky její pozornosti unikly.
Čeští politici však změť kam s čím vyřešili po svém. Vodu z kohoutku, vstupenky do kin či hygienické potřeby politici zdražovat nemuseli, přesto tak učinili. Za tyto položky totiž Češi utratí ročně desítky miliard korun a dnešní kojenci je jistě budou využívat déle než jednorázové plenky.
Ubytování či dražší jídlo v restauracích vládě nevadí natolik, aby se snažila dosáhnout výjimky v Bruselu. Do štítu si raději dala boj za dětské plenky, které navíc Evropská unie dává za vzor fungujícího trhu. Jejich cena včetně všech daní se totiž v jednotlivých členských státech liší v průměru jen o dvě procenta.
