Hotelům a penzionům v Česku se poslední tři roky nevede nejlépe. Poslední skvělý rok měly podle čísel statistiků v roce 2004, rok následující se tržby propadly. Od té doby sice zase stoupají, ale jen v řádu dvou až tří procent ročně.
Zároveň válčí s tím, že domácí turisté už tolik necestují. Zatímco hostů z ciziny letos za tři čtvrtletí dorazilo aspoň o sto tisíc navíc, Čechů se přijelo ubytovat stejně jako loni. Přesně 5,1 milionu.
Domácí hosté navíc letos spí mimo domov méně dní než loni, což tržby hotelů dále krátí. V takové situaci je rostoucí poptávka po krátkodobých pronájmech pokojů pro majitele kapacit velmi lákavá.
"Máme stále plno, nepotřebujeme, abyste o nás psali," říká do telefonu majitelka jednoho z pražských hodinových hotelů. Zároveň připouští, že v branži začíná stále více rozhodovat kvalita nabízených služeb, protože konkurence roste.
Přesto může být v Praze problém objednat si pokoj přes den. Nejexponovanější čas je kolem oběda a odpoledne, kdy se rychlým schůzkám zřejmě daří nejvíce. "Máme obsazeno, první termín je až v osm večer," uvedla minulý týden dopoledne recepční azylu, který nabízí šest kompletně vybavených pokojů.
Branže nahrává černotě
Podle jednoho z nejvýznamnějších tuzemských hoteliérů Viliama Sivka, který vlastní společnost Euro- Agentur Hotels & Travel provozující přes třicet hotelů, se v mileneckých azylech snadno vydělá nezdaněná hotovost.
"Majitelé přijaté peníze nezdaní. Neodvedou DPH, daň z příjmu ani místní poplatky," tvrdí. Předpokladem dobrého fungování hodinového hotelu je totiž diskrétnost.
"Kdybych chtěla občanku, mohu to rovnou zavřít," říká jedna z majitelek. Bez evidence ubytovaných si však hotel může dobře krátit tržby, a tím i daně. Sporné je i to, jestli hodinové hotely platí a vůbec musí platit obcím takzvaný ubytovací poplatek.
"S tím jsem se ještě nikdy nesetkala. Asi ho neplatí, protože se má odvádět za každé využité lůžko a noc, a to tito hosté nevyužívají," říká úřednice
pražského magistrátu.
