Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mají pomáhat, místo toho se hádají. Exportní banku a EGAP čeká reforma

  10:09aktualizováno  10:09
Státní podpora českého exportu připomíná přetlačovanou. Ani exportní pojišťovna EGAP, ani exportní banka ČEB nechtějí mít ve své bilanci ztráty ze špatných pohledávek. Výsledkem je neúspěšné vymáhání a ztráty placené ze státního rozpočtu. Ministerstvo průmyslu na základě pokynů vlády vypracovalo čtyři varianty, co s rozhádanými institucemi.

Největší problém pro obě instituce aktuálně představuje elektrárna společnosti Adularya v Turecku, kam banka slíbila půjčku 15 miliard korun, z toho zhruba 13,5 miliardy už poslala. | foto: Česká exportní banka

Návrh, který má iDNES.cz k dispozici, se hned zkraje zabývá akutním problémem – jak zachránit zhruba dvacetimiliardový balík pohledávek před krachem. Nejde ani tak o ztrátové pohledávky, které už proplatila pojišťovna a zaplatil státní rozpočet a z nichž se cokoli vrátí jen těžko. Jde o ty, které by šlo ještě zachránit.

ČEB a EGAP po 20 letech

Česká exportní banka od roku 1995 čerpala 10,5 miliardy korun ze státního rozpočtu na pokrytí ztrát ze špatných úvěrů.

Celkem za svou existenci půjčila 380 miliard korun na 1 200 projektů. EGAP na dotacích od státu spolkl 7,8 miliardy korun.

Největší ztráty obě instituce utrpěly z úvěrů podepsaných v letech 2009 až 2012 – tehdy se půjčovalo jako o život a bilance banky se zdvojnásobila.

Největší problém pro obě instituce aktuálně představuje elektrárna společnosti Adularya v Turecku, kam banka slíbila půjčku 15 miliard korun, z toho zhruba 13,5 miliardy už poslala. Tento týden schválila úvěr pro tureckou stranu na zazimování elektrárny zhruba za 50 milionů korun. Příběh se zřejmě pohne kupředu nejdříve na jaře.

Obě instituce nyní mají za úkol vytvořit společnou pracovní skupinu složenou z odborníků na vymáhání, právo a finance, vytipovat desítku problémových pohledávek a navrhnout společný postup pro jejich řešení tak, aby vznikly co nejmenší ztráty pro státní rozpočet.

To je totiž problém – každá instituce se snaží urvat co nejmenší ztrátu pro sebe. Banka, pokud neuspěje s vymáháním, se snaží přehrát problém na pojišťovnu a získat pojistné plnění, zatímco EGAP se ze všech sil brání a hledá důvody, proč plnění nevyplatit nebo ho zkrátit. To vymáhání pohledávek zpomaluje a s tím klesá i pravděpodobnost jejich splacení.

První společné strategie v řádu měsíců

„Každý se chováme s péčí řádného hospodáře a k vymáhání přistupujeme každý trochu jinak, třecí plochy tam jsou,“ říká Hana Hikelová, mluvčí EGAP. Podle ní se nicméně v poslední době věci mění – vymáhací oddělení obou institucí jsou v každodenním kontaktu. „Pracovní skupiny banky a pojišťovny intenzivně pracují na zadání akcionářů, abychom vyřešili nejpalčivějších pět deset úvěrů, které banka i pojišťovna mají,“ potvrzuje Karel Bureš, ředitel ČEB. Které to jsou, je bankovní tajemství. První společné strategie by měly být hotové v řádu měsíců.

Druhá část materiálu pro vládu řeší dlouhodobou strategii finanční podpory exportu. Hraje se o to, jestli zůstanou ČEB a EGAP samostatné, případně jestli se spojí. Cílem je omezit vzájemné konflikty a ušetřit peníze státnímu rozpočtu.

První variantu už před měsícem představili členové dozorčí rady ČEB Pavel Kysilka (v prosinci skončil) a Miroslav Zámečník. Jde o přesun ČEB pod EGAP coby dceřiné společnosti. Pojišťovna by tak velela. Druhá varianta představuje majetkově oddělenou banku (EGAP by musel prodat svých 16 procent v ČEB akcionářským ministerstvům) a samostatnou pojišťovnu. Banka by měla výhodu státní záruky a nemusela by se pojišťovat u EGAP, pojišťovna by se musela uživit sama z komerčního pojištění.

Třetí varianta zachovává současný systému – tedy co banka půjčí, to EGAP pojistí, pouze by každá instituce měla svůj speciální zákon. Jeho pomocí by se mělo docílit výjimek z regulace ohledně povinné výše základního kapitálu. A čtvrtou variantou je vznik úplně nové agentury – exportéři a nově i importéři by si museli vybrat, zda se chtějí pojistit, nebo čerpat zvýhodněný úvěr.

Experti z akcionářských ministerstev mají jednotlivé varianty podrobně rozpracovat a nová vláda by je mohla dostat na stůl na konci příštího roku.

ČEB loni měla rekordní rok, dostala historicky nejvyšší dotaci z rozpočtu 3,82 miliardy korun a poskytla nejmenší objem nových úvěrů od roku 1998 – 4,04 miliardy korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.