Česko má dnes vyšší nezaměstnanost, než jaký je průměr Evropské unie, přestože zažívá na rozdíl od západní Evropy vzestup ekonomiky. Lépe jsme na tom v porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi.
Daleko před námi je sice Maďarsko s pouhými 5,6 procenta lidí bez práce a Slovinsko se 6,4 procenta, Slovensko a Polsko však mají proti České republice nezaměstnanost téměř dvojnásobnou: v obou případech převyšuje 18 procent.
Špidlův kabinet čeká, že řady lidí bez práce by mohl snížit hlavně pokračující příliv přímých zahraničních investic. V návrhu rozpočtu však ministerstvo financí přiznává, že investoři nezaměstnanost zastavit nedokážou.
Čím půjde o technologicky vyspělejší obory, tím méně pracovních míst nabídnou. Příchod dalších investorů z moderních oborů by na sebe mohl navázat mnoho dodavatelů z řad malých a středních podniků.
Ekonomové ministerstva navíc upozorňují, že se v nezaměstnanosti ještě neprojevilo výrazné posílení koruny. Mnoho podniků se dostává pod tlak, když v cizině nemohou zdražit, aby nepřišly o zákazníky, a tak musí snižovat náklady a propouštět.
Ministr práce Zdeněk Škromach se chce o snížení nezaměstnanosti pokusit i zpřísněním zákonů pro získání podpory. Přiznává, že mnoho lidí bere od státu podporu, ale zároveň si načerno přivydělává.
Chce navrhnout, aby nezaměstnaní v budoucnu nemohli jen brát podporu a zůstat doma; měli by mít povinnost přijmout státem dotované místo nebo docházet na školení či rekvalifikační kurzy.
Tato taktika velmi dobře zabrala v evropských zemích, které se dnes mohou chlubit nízkým počtem lidí bez práce, například ve Velké Británii nebo Nizozemsku.
