Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česku hrozí pokuta za biopaliva, Babiš chce proto obejít zákon

  4:00aktualizováno  4:00
Čeští poslanci se stále nedokázali dohodnout na změně zákona o podpoře biopaliv. Kvůli tomu hrozí, že Česko začne od 1. července porušovat evropské normy. Ministerstvo financí teď stojí před vážným rozhodnutím. Aby se stát vyhnul pokutě z Bruselu, musel by resort obejít Sněmovnu i zákon.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Tím, že opoziční poslanci TOP 09 a ODS zablokovali projednávání změny zákona o podpoře biopaliv, způsobili, že zákon v současné podobě a všechna daňová zvýhodnění budou platit stejně jako dosud.

Úplně osvobozená od daně tak nadále zůstává čistá bionafta i 95procentní biolíh nebo rostlinný olej. To znamená vyšší úlevy, než připouští od 1. července 2015 Evropská komise. „Intenzivně s právníky řešíme, jestli by měl stát upřednostnit evropskou legislativu,“ říká náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová.

Omezit daňové úlevy měla novela zákona o spotřebních daních, kterou do Sněmovny poslala vládní koalice. Kdyby šlo vše podle jejího plánu, v současné době by novelu podepisoval prezident a vše by se stihlo do 1. července zavést. Jenže opozice projednání novely od samého začátku blokuje. Ve středu poslanci přerušili první čtení a k materiálu se vrátí až 7. července.

Bruselu vadí desetníky z každého litru nafty

O kolik by se měla podpora omezit, zatím v Bruselu ještě vyjednává ministerstvo zemědělství. Spotřební daň se bude pohybovat kolem dvou korun na čistá biopaliva, s Bruselem se Česko přetahuje o desetihaléře.

Pro srovnání - z každého litru klasické motorové nafty jde státu spotřební daň 10,95 koruny. Hraje se o devět miliard korun na daňových úlevách v letech 2015 až 2020, které mají podpořit spotřebu biopaliv. V letech 2010 až 2014 stála podpora sedm miliard.

Pokud Česko podporu nesníží, hrozí mu citelná sankce od Evropské komise. „Minimální výše paušální pokuty je 1 773 000 eur a minimální výše penále 2 500 eur denně,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.

Během příštích několika měsíců poslancům nezbude než se domluvit na tom, v jaké podobě zákon schválí, protože bez biopaliv to nepůjde. Česko se EU v roce 2010 zavázalo, že do deseti let bude tuzemská doprava ekologičtější (z 10 procent se tu má jezdit na obnovitelné zdroje) a ovzduší čistší (postupně až o šest procent čistší než v roce 2010).

Úplné zrušení podpory biopaliv Sněmovnou neprošlo

Za plnění cílů jsou odpovědní velcí distributoři paliv (Čepro, Unipetrol nebo MOL). Emise skleníkových plynů snižují tím, že klasické pohonné hmoty nahrazují biopalivy. Povinně přimíchávají do běžné nafty a benzinu malé procento bionafty a biolihu. Na tom se nic nezmění.

K tomu ještě distributoři mohou dobrovolně prodávat paliva s vysokým procentem „kytiček“, kterými si pomáhají při plnění emisního cíle. Tato paliva však lidé kupují jen proto, že jsou díky zvýhodněnému zdanění levnější. Nevýhodou však je, že na to musí mít upravené vozy.

Nastalá situace (vyšší podpora, než dovoluje Komise) je v rozporu s tím, co opoziční poslanci deklarují - že podpora biopaliv musí skončit. Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a po něm Karel Rais (ANO) ve Sněmovně letos na jaře předložili pozměňovací návrhy, které měly daňové zvýhodnění biopaliv úplně zrušit, abychom nebyli s evropskou legislativou v rozporu. Sněmovna je ale nepřijala.

První návrh na podporu vysokoobjemových biopaliv přinesl poslancům v roce 2009 tehdejší ministr financí Kalousek. I on chtěl splnit závazky vůči Bruselu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.