Soudní dvůr Evropské unie totiž v červnu rozhodl, že každý občan EU, který pracoval v bývalém Československu a má nárok na československý důchod, může požádat o takzvaný dorovnávací příspěvek. Nárok na příspěvek by měl mít každý, kdo dostává ve své zemi penzi nižší, než by dostával podle českých propočtů. Informují o tom dnešní Lidové noviny.
Rozhodnutí má význam hlavně pro Čechy a Slováky, kteří na výši důchodu tratili rozdělením republiky.
Proč EU zkoumala důchodyVše začalo případem Marie Landtové. Ta pracovala v době rozpadu federace na Slovensku a dostala kvůli tomu nižší důchod. Podala proto žalobu na stát, aby jí penzi dorovnal. Nejvyšší správní soud se při řešení jejího případu obrátil na evropský soudní dvůr. Ten nedávno rozhodl, že tato praxe je sice přípustná, nicméně diskriminuje občany všech ostatních zemí EU. Kompenzace by tak nyní mohli žádat i slovenští důchodci. |
Česko kompenzuje výši důchodu svým občanům, kteří před rozpadem federálního státu pracovali na Slovensku a dostávají kvůli tomu nižší penzi. Po vstupu Česka do EU se proti této praxi postavil Nejvyšší správní soud s tím, že poskytovat příspěvky jen Čechům nelze, protože to diskriminuje ostatní občany Unie. Slovenští penzisté by tak nyní mohli žádat po České republice kompenzaci a dorovnání svého důchodu.
"Pro český důchodový systém by to mohlo znamenat dopady až v řádu desítek miliard korun ročně - to bude ale záviset na budoucím vývoji výše českých a slovenských důchodů při zohlednění vývoje kurzu koruny k euru," řekla listu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Podle Pavla Kantoříka z úřadu ombudsmana, který se zabývá důchody, je však odhad ministerstva nadsazený.
Odhady, kolik by Česko mohlo zaplatit, se liší. Zatím totiž není jasné, kolik z 953 tisíc slovenských důchodců by mohlo příspěvek dostat.
Soudce Jaroslav Vlašín z Nejvyššího správního soudu, jehož senát podání předběžné otázky na soudní dvůr EU inicioval, míní, že nárok má každý slovenský důchodce, který šel do penze po rozpadu federace a během trvání Československa si odpracoval 25 let.
Podle propočtu Lidových novin jde o statisíce lidí a vzhledem k tomu, že průměrný slovenský důchod je dnes o 1 791 korun nižší než český, by Česko mohlo zaplatit až deset miliard ročně. Kantořík však uvedl, že žádost mohou podat jen ti Slováci, kteří šli do důchodu po vstupu obou zemí do EU v květnu 2004. Jejich počet se odhaduje na desetitisíce.
Podle desítky právníků, které list oslovil, mají slovenští důchodci na příspěvek nárok. Opačný názor má předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Řešením by mohla být také možnost, že se diskriminace odstraní zrušením veškerých příspěvků k důchodům. Není ovšem jasné, kdo a jak by to měl udělat a jak dlouho by to trvalo. Nejvyšší správní soud rozhodne v případu Landtové (viz rámeček) na konci srpna. Pokud jí příspěvek odmítne přiznat, přijde nejspíš ke slovu Ústavní soud.
