Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česku úplný výpadek proudu nehrozí

  0:01aktualizováno  0:01
V době, kdy Severní Amerika zažívala největší výpadek elektřiny v dějinách, větrná bouře způsobila výpadek v menším i v Česku. Zatímco v New Yorku či Torontu zůstali lidé na víc než dvacet hodin bez proudu, v Čechách a na Moravě si lidé ani nevšimli, že čtyři elektrárny přestaly dodávat do sítě energii.

Události ukazují, že totální výpadek energie v Česku hned tak nehrozí. Počátek tuzemské elektrické krize byl u západočeské Kadaně, kde silný vítr shodil tři stožáry vysokého napětí, čímž se odstavila z provozu vůbec největší uhelná elektrárna v Česku - Prunéřov II. Následně přišly i krátkodobé výpadky dodávek z elektráren Tušimice, Prunéřov I a Počerady.

Jejich výkon dohromady představoval 1500 MW, což byla v tom okamžiku téměř čtvrtina celkové spotřeby v zemi. Dispečink státní společnosti ČEPS, která vysokonapěťové sítě řídí a spravuje, tak musel kromě okamžitého nasazení náhradních zdrojů sáhnout i po výpomoci z Německa. "Situaci však zdaleka nehodnotím jako pokraj totálního kolapsu," upozorňuje ředitel sekce řízení ČEPS Miroslav Šula.

K tomu, aby česká síť zkolabovala tak jako v USA, by muselo podle předsedy nezávislého Energetického regulačního úřadu Pavla Brychty jít o takovou souhru problémů a katastrof, že je to jen málo pravděpodobné.

Česko má podle energetiků na rozdíl od USA paradoxně tu výhodu, že prošlo rozsáhlou socialistickou elektrifikací, kdy se nehledělo na korunu, a síť elektrických vedení u nás patří k nejhustším v Evropě.

Pokud tedy při nějaké přírodní katastrofě nebo zkratu dojde k výpadku jednoho vedení, není těžké najít jiné a přivést elektřinu na potřebné místo jinudy. "V současnosti bychom už takto hustou síť nevybudovali kvůli problémům s pozemky," konstatuje mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

Postavit nové vedení podle něj znamená dohodnout se někdy i s tisíci vlastníky, což ukázal nedávný záměr výstavby vedení vysokého napětí mezi Mělníkem a Prahou. "Dodnes se to nepodařilo a projekt usnul. Více než rok trvalo jen dohledání všech vlastníků dotčených pozemků, kterých bylo zhruba dva tisíce. A dohoda pak již byla téměř nemožná," upozorňuje Kříž.

Na rozdíl od USA těží Česko také z toho, že jeho sítě jsou zapojeny do systému západoevropských propojených soustav s názvem UCTE, které plní jednotné parametry a mají také centrální řízení. Při výpadku v jedné zemi tak může bez větších problémů vypomoci sousední republika, stejně jako se to stalo minulý týden ve čtvrtek Česku.

Evropská soustava je tak ve srovnání se zastaralou sítí v USA a Kanadě mnohem odolnější. Navíc v USA žádná jednotně řízená přenosová soustava pro všechny státy neexistuje. Totální výpadek elektrického proudu v České republice, podobný tomu ve Spojených státech, tak zatím zůstává čistě teoretickou možností. "Jakékoliv technické zařízení může selhat. A může také selhat obsluha tohoto technického zařízení," upozorňuje však Pavel Brychta.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.