Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyprodáno na roky, hlásí chmelaři. Tradiční hořkost však zabíjejí vedra

  15:06aktualizováno  15:06
Český chmel začíná být nedostatkovým zbožím. Pěstitelé v tuzemsku mají plodinu vyprodanou na několik let dopředu. V kurzu jsou totiž pivní ležáky a speciály, které se více chmelí. Většina sklizených chmelových hlávek se navíc vyváží, hlavně do Asie, Afriky a Jižní Ameriky.

Sucha a velká vedra loni připravila pěstitele chmelu o téměř miliardu korun. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Při současné ploše, na které se chmel pěstuje, a při odhadované průměrné produkci je plodina vyprodána přibližně do roku 2019 či 2020.

Rozšiřování chmelnic je tak pro pěstitele nutností. Po českém chmelu totiž roste poptávka jak v zahraničí, tak i u českých pivovarníků. Chmelaři proto letos osazují dalších 350 hektarů chmelnic novým porostem. Celková plocha se tak zvýší na zhruba 4 800 hektarů.

Podle Zdeňka Rosy ze žateckého chmelařství jsou hlavními odrůdami v rámci výsadby chmele Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Saaz Late, Kazbek, Agnus a Premiant.

V odkupu tuzemského chmele si ze zahraničních odběratelů drží prvenství Japonsko, kde se ve velkém vaří spodně kvašené ležáky plzeňského typu.

Do zahraničí se přitom vyváží celých 80 procent v Česku vypěstovaného chmele. Největšími odběrateli jsou kromě zmíněného Japonska také Čína, Německo, Rusko, Itálie, Belgie, Velká Británie, Vietnam, JAR a Spojené státy. Ze zemí Latinské Ameriky se rostlina exportuje do Kolumbie, Peru nebo Brazílie. V Africe pak vedle JAR český chmel nakupuje také Zimbabwe, Lesotho, Uganda, Svazijsko nebo Botswana.

Z českých producentů nejvíce chmele odebere plzeňský Gambrinus. „V poslední době dávají pivaři přednost naším chuťově plným ležákům, jako je například nepasterizovaná dvanáctka. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní. Proto spotřebujeme více chmele na hektolitr než v minulých letech, kdy byl Gambrinus téměř výhradně desítka,“ říká sládek pivovaru Pavel Zítek.

Sucho mělo vliv na úbytek hořké alfy

Loni chmelaři kvůli vedrům a velkému suchu přišli na tržbách o víc než 900 milionů korun. Sklizeň chmele byla kvůli nepřízni počasí pouhých 4 843 tun.

Fotogalerie

Sucho ovlivnilo i kvalitu samotného chmelu. Podle Chmelařského institutu obsah alfa hořkých látek v plodině loni výrazně klesl. Klimatické podmínky však byly velmi podobné v celé Evropě a propad obsahu alfa hořkých látek byl zaznamenán ve všech regionech. Odborníci evidují meziroční pokles alfy téměř o 50 procent.

Vliv sucha a horka na úrodu chmele dlouhodobě řeší Svaz pěstitelů chmele. Ten odhaduje, že závlahové systémy jsou v tuzemsku vybudovány jen na zhruba čtvrtině z celkového množství českých chmelnic.

„Ideální by pro letošní chmel byla optimální sněhová přikrývka a její následné postupné tání. Sněhu jsme se nakonec příliš nedočkali, ale celkový úhrn srážek je zatím v Žatci za leden a únor 2016 mírně nad dlouhodobým průměrem. Rozhodujícím pro chmel je pak období července a začátku srpna,“ vysvětluje Zdeněk Rosa.

Autor:
Témata: Pivo, pivovar


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.