Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český export do Ruska se dál propadá. Firmy letos přišly o 22 miliard

  10:58aktualizováno  10:58
České firmy, zejména z těžkého průmyslu a strojírenství, trápí pokračující propad vývozu do Ruska. Za sedm letošních měsíců klesl export o 32,8 procenta na 45,26 miliardy korun. V absolutních číslech to znamená ztrátu 22 miliard korun.

Strojírenská skupina Alta. Magnitogorský metalurgický kombinát (MMK). Ilustrační foto | foto: www.alta.cz

Vyplývá to z materiálu, který na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně poskytli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu. Pokles souvisí s krizí na Ukrajině i horší ekonomickou situací Ruska. Nejvíce je postiženo české strojírenství.

V obchodních vztazích Česka s Ruskem se negativní vliv protiruských sankcí a ruských protiopatření začal viditelněji projevovat už v závěru loňského roku. Tehdy podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu klesl pod dlouhodobě dosahovaná čísla minimálně tři procenta a následně v prvních sedmi měsících letošního roku se meziročně snížil o 1,2 procentního bodu na dvě procenta.

Zároveň klesl také meziročně o 18,6 procenta ruský dovoz do ČR, který však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu českého vývozu než dovozu došlo k výraznému zvýšení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 7,5 miliardy korun, na minus 18,5 miliardy korun.

Podle mluvčího MPO Františka Kotrby Rusko zůstává pro české firmy dlouhodobě významným partnerem. „Z pohledu našich exportních možností se jedná do značné míry o unikátní trh, jehož potřeby velmi dobře korespondují s našimi možnostmi a naopak. Právě proto je pokračování ekonomických sankcí pro české firmy s orientací na ruský trh výrazný a prohlubující se problém,“ uvedl Kotrba.

Rusové hledají alternativy doma

Nejvíce je sankcemi postiženo strojírenství. Problémy v současné době pociťují zejména firmy, které vyvážely do Ruské federace produkci, která je vyráběna i v Rusku. Kvůli propadu rublu a dalším událostem je jejich produkt rázem nekonkurenceschopný a mnozí dosavadní partneři preferuji mnohem levnější domácí variantu.

Fotogalerie

Například brněnské strojírenské skupině ALTA loni klesly tržby o dvě miliardy na 10,2 miliardy korun. Nižší byl i zisk. Alta vydělala po zdanění 178 milionů korun, což je téměř polovina zisku, který měla o rok dříve. Skupina Alta je výrazně proexportní strojírenskou skupinou, která se orientuje zejména na obchody v Rusku. Loni tam dokončila rozsáhlý projekt modernizace Ašinského metalurgického závodu.

Podle materiálu MPO nelze očekávat oživení hospodářské výměny s Ruskem dříve než začátkem roku 2016. „Klíčovou roli v tomto procesu může sehrát i společně zakládané podniky,“ uvedl Kotrba. Zmínil například společný česko-ruský podnik MTE KOVOSVIT MAS v ruském Azově, FORTEX UPEC se sídlem v Jekatěrinburgu nebo česko-ruský strojírenský podnik GRS Ural, jehož spoluvlastníkem je česká společnost TOS Varnsdorf.

Padající ropa a sankce

Podle premiéra Bohuslava Sobotky je problém způsoben kombinací nepříznivých faktorů na ruském trhu. „Zaprvé pokles cen ropy a plynu, který do značné míry vedl k tomu, že Rusko muselo devalvovat rubl. A také faktor sankcí, které byly uplatněny vůči Rusku, kvůli tomu, že okupovalo Krym,“ řekl premiér po dnešní schůzi vlády, která jednala v areálu brněnského výstaviště. Česko podle něj rovněž zaregistrovalo velký výpadek v turistickém ruchu. „Snažíme se již delší dobu podnikat kroky, které by vedly k tomu, aby tato ruská klientela alespoň zčásti byla nahrazena klientelou z Číny,“ řekl Sobotka.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek uvedl, že vláda usiluje o podporu českých podniků a hledání alternativních trhů. „Ať už například v postsovětských republikách, jako Ázerbájdžán či Kazachstán, nebo například v Maroku, které bylo dříve relativně zanedbáváno, nebo nově v Mexiku,“ řekl ministr. Pokles exportu se přitom podle něj netýká pouze Ruska, ale i zemí jako Libye, Sýrie nebo Irák.

Autoři: ,


Témata: Průmysl




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.