Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oceňovaní čeští fousci už tolik neloví. Chybí jim zajíci a kachny

  7:02aktualizováno  7:02
Chovatelé národních plemen psů a dravců dostávají za úspěšné složení loveckých zkoušek peníze - loni dostali 1,9 milionu korun. V případě psů však příspěvek klesá, protože kvůli intenzivnímu zemědělství mysliveckým psům mizí kořist.

Český fousek | foto: Českomoravská kynologická unie

Po tradičních českých loveckých plemenech je poptávka. Zájem o českého fouska projevují myslivci z Německa, Francie či Nizozemska a za psa s potřebnými zkouškami jsou podle chovatelů ochotni zaplatit i čtyřicet tisíc korun. Doma to však má fousek kvůli úbytku drobné zvěře složitější.

Stavy psů se sice výrazně nemění a podle statistik Klubu chovatelů českých fousků počet chovných kusů stabilně přesahuje stovku, z dat Ministerstva zemědělství však vyplývá, že klesá zájem o chov psa pro lovecké účely.

Národní psi

  • Český fousek a český teriér jsou dvě národní plemena, která uznala Mezinárodní kynologická federace
  • V případě fouska lze údajně jeho původ datovat až ke Karlu IV.

Ministerstvo totiž chovatele motivuje dvoutisícovým příspěvkem za každého psa, který v daném roce složí zkoušku lovecké upotřebitelnosti. Zatímco před dvěma lety čerpalo příspěvek 410 chovatelů, loni to bylo už jen 172, za což dostali 354 tisíc korun.

„Souvisí to s tím, jak vypadá myslivost a jaký je zájem na trhu. Ubývá drobné zvěře, český fousek je ohař, a i když je to všestranný pes, tak je určen především pro práci v poli,“ říká předseda chovatelů Tomáš Morbicer.

Zajíců, bažantů a koroptví totiž v české krajině ubývá a s tím klesá i zájem o fouska jakožto loveckého psa. Podle výroční zprávy o stavu lesa, kterou sestavuje Ministerstvo zemědělství, odstřelili loni myslivci necelých 37 tisíc kusů zajíců. Ještě v roce 2007 to přitom bylo trojnásobné množství. U bažantů a kachen není propad sice tak dramatický, přesto je výrazný.

O fousky i teriéry je zájem i za hranicemi

Důvodů úbytku drobné zvěře je několik, vedle zvyšujícího se provozu na silnicích vesměs souvisí s intenzivním zemědělstvím. „Za úbytkem stojí jednoznačně změny v krajině. Vypadá to, že se vracíme do padesátých let, kdy se rozorávaly meze. Používají se také nové technologie, zemědělci mají velké a rychlé stroje, před kterými zvěř neuteče. Čím dál tím více se také používají herbicidy, které mají významný vliv na potravu,“ vysvětluje Petr Stýblo z Českého svazu ochrany přírody.

Vedle fouska mohou čerpat příspěvek za složení lovecké zkoušky také chovatelé českého teriéra. Jejich počty se sice pohybují jen v jednotkách, postupně jich však přibývá.

„Zájem o plemeno český teriér roste, a to jak pro myslivost, tak jako rodinných kamarádů. Rodí se však málo štěňat, protože chovatelů je poměrně málo,“ říká Rosalie Shánělová, jednatelka Klubu chovatelů českých teriérů. Za loňský rok bylo podle ní do plemenné knihy zapsáno 27 štěňat teriéra, fousků zhruba 70.

O obě národní plemena je zájem také za českými hranicemi. Cena štěňat fouska se pohybuje mezi pěti až osmi tisíci korunami, teriér může stát až patnáct tisíc. Zahraniční chovatelé jsou ochotni zaplatit za psy až dvojnásobnou cenu.

Přibývá loveckých sokolů

Podpora chovu loveckých zvířat se však netýká jen psů. Stát dotuje také výcvik dravých ptáků. Majitelé sokola stěhovavého, jestřába lesního či raroha velkého, kteří úspěšně složí sokolnické zkoušky, dostávají pět až sedm tisíc korun.

Především příspěvky na sokoly v posledních letech významně narostly a suma vyplacená jejich chovatelům se na celkové částce příspěvků na chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců podílí v největší míře. „Sokol stěhovavý není zdaleka tak vzácný jako dříve,“ upozorňuje Jiří Hrotek, který provozuje obecně prospěšnou společnost Zayferus na ochranu dravých ptáků.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.