Tenhle fakt měl na zřeteli například finanční server Finance.EU, který loni na podzim rozšířil svou působnost i na Slovensko. "To byl jen první krok. I kvůli našemu chystanému vstupu na burzu máme v plánu vstoupit rovněž do Polska a Maďarska," říká šéf společnosti Marek Polan.
V případě internetu je navíc pronikání na cizí trhy relativně snadnější než například u výrobních firem. "Náklady jsou minimální, náš web byl od začátku programovaný tak, aby se dal snadno převést do slovenské verze," říká šéf finančního serveru Peníze.cz Tomáš Prouza.
Zatímco v pražské centrále této firmy pracuje patnáct lidí, na Slovensku, kam Peníze.cz vstoupily na přelomu roku, stačí dva stálí zaměstnanci. Kvůli jazykové příbuznosti a jen mírnému zpoždění v rozvoji internetu je pro webové firmy prvním cílem právě Slovensko.
Většina z nich však plánuje i další rozvoj. Cestovatelský server Travelguide z rodiny Computer Pressu má od února pobočku ve Slovinsku, portál Atlas chystá svou ukrajinskou verzi.
"Je to příležitost obsadit trh s 45 miliony lidí, něco podobného zde zatím chybí. Internet má sice jen 600 tisíc obyvatel, ale už tu fungují desítky firem nabízejících připojení, přibývá i internetových kaváren. Jen studenti představují skoro čtyři miliony potenciálních uživatelů," říká ředitel pro strategický rozvoj Atlasu Pavel Sodomka.
Podnikatelský plán, s nímž se společnosti prosadí na tuzemském trhu, však ještě nijak nezaručuje zahraniční úspěchy. "I v tak podobných zemích, jako je Česko a Slovensko, nelze udělat přesnou kopii firmy, ale je potřeba mít předem jasno v tom, které zdroje příjmů budou v cizí zemi fungovat lépe a které hůře. Jinak se plánované příjmy nemusí dostavit a náklady začnou přerůstat očekávání," tvrdí Prouza.
Jednou z hlavních nesnází, na niž společnosti v zahraničí narážejí, je obtížné shánění kvalitních místních spolupracovníků. Internetové firmy proto využívají při expanzi služeb různých partnerů - Peníze.cz spolupracují se slovenským portálem Zoznam, Atlasu na Ukrajině pomáhá tamní zastoupení jeho akcionáře, investiční společnosti Epic.
"Je to pro nás dobré zázemí, nemusíme třeba dělat pohovory se zaměstnanci v hotelu. Ale ani tak to není jednoduché. Tři lidi jsme už museli propustit, další budou zřejmě následovat," popisuje ukrajinské zkušenosti Sodomka. Podle něho je hlavním důvodem nedostatek jejich zkušeností a schopnosti rychle reagovat.
"To, co se české týmy učily dva roky, je zde potřeba zvládnout okamžitě," dodává.
Pokud se navíc firma pouští do oblasti, kde již panuje konkurence, může expanzi značně prodražit nezbytná marketingová kampaň. Podle Sodomky například souhrnné investice do polských portálů dosáhnou za loňský a letošní rok celkem 150 milionů dolarů.
Proto české portály o pronikání do Polska neuvažují. Třeba majoritní vlastník největšího českého portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič expanzi do ciziny nechystá. Soudí, že nyní už nelze s nově zaváděným internetovým portálem uspět nikde ve střední Evropě bez vynaložení desetimilionových nákladů na propagaci.
"Ale pak už se takový projekt nikdy nedostane do černých čísel. Proto se chci dál soustředit plně na český trh a nic v zahraničí nechystám," říká Lukačovič.
Takové rozhodnutí přitom nemusí pro Seznam v souboji s dalšími společnostmi znamenat žádný handicap.
"Tahle pozice je samozřejmě dlouhodobě udržitelná. Je lepší být jedničkou na jednom trhu než trojkou na třech," míní Donát.
