"Nejsme připravení na takový příval lidí. Nemůžeme jim okamžitě poté, co se sem nastěhují, zabezpečit služby, které považují za automatické," popisuje i za své kolegy z ostatních lokalit situaci starostka Roztok Olga Vavřínová.
Právě města přiléhající k velkým metropolím vyšla ze srovnání MF DNES o kvalitě prostředí pro život jako ta, která v posledních letech zažívají největší příliv obyvatel.
Roztoky leží jen těsně za severozápadním okrajem Prahy, a ať do nich přijíždíte z kterékoliv strany, jako první vám padne do oka záplava novostaveb. Podobné je to v Kuřimi, která se nachází pár kilometrů od severních hranic Brna. Během posledních let vyrostla z vesnice v desetitisícové město.
Obě tyto lokality mají jedno společné – jejich obyvatelé nejsou tak jako u typických "satelitů" odkázáni v dopravě pouze na vlastní automobil. Oběma městy prochází hlavní železniční tah, vlaky jezdí ve špičkách i častěji než jednou za čtvrt hodiny. Přesto jejich obyvatelé uznávají, že bez nedaleké metropole by se neobešli.
"Na druhou stranu máme často třeba k hypermarketům blíž než mnozí obyvatelé Brna," popisuje bydlení v Kuřimi rodilý Brňan Martin Strnad.
Ten přišel do města před sedmi lety, tedy v době, kdy bylo možné byty koupit výrazně levněji než v nedalekém Brně. To už nyní neplatí.
"Navíc se dá předpokládat, že ceny dobrých nemovitostí v okolí metropolí se budou dále postupně zvyšovat," předpokládá Pavel Smolka z poradenské společnosti King Sturge.
Tempo však podle něj bude pomalejší a více je bude ovlivňovat rozvinutost a celková prestiž místa.
Drahé bydlení a nedostupnost služeb
Právě drahé byty a nájmy, spolu se špatnou dostupností některých služeb, byly faktory, které táhly příměstské lokality ve srovnání MF DNES na nižší pozice.
"Nedostatky z hlediska dostupnosti služeb si však začínají noví obyvatelé zpravidla uvědomovat až v momentě, kdy se nastěhují," upozorňuje architekt Pavel Hnilička, který se osídlováním okolo velkých měst zabývá.
Architekt o "satelitech"Lidé se začnou opět stěhovat do měst, říká architekt Pavel Hnilička - rozhovor čtěte zde |
Často však vlastnictví vysněného domu přebije i fakt, že je nutné každé ráno odvézt děti do vzdálené školky, protože ta v místě je beznadějně přeplněná, a každý den po cestě za prací tráví lidé desítky minut i hodiny v zácpách. Město tak považují spíše za noclehárnu, kvůli níž jim ani nestojí za námahu změnit si je formálně na trvalé bydliště.
"Lidé tak využívají výhod, které jim město poskytuje, ale neplatí za ně," stěžuje si starosta Brandýsa nad Labem Ondřej Přenosil.
Jeho kolega Zdeněk Pánek z Jesenice u Prahy tuto ztrátu vyčísluje na 14 milionů korun.
"Zároveň je tady ale velký tlak na dobudování infrastruktury – zejména školek a škol," popisuje Pánek.
"Dříve chtěli všichni šéfové byty v nových zástavbách. Nedostatky se jim ale začaly projevovat právě s příchodem dětí, vadila špatná dostupnost škol i slabý sociální kontakt," popisuje Olga Folková z headhunterské společnosti Bubeník Partners.
Málo práce v. mnoho aut
Podobně jako v dalších severočeských městech, tak i v Jirkově si občané stýskají na nedostatek služeb.
"Jsme v těsné blízkosti Chomutova, kdybychom byli aspoň pět kilometrů od něj, už by tu bylo i větší zázemí pro řemeslníky a služby," říká místostarosta města Jaroslav Cingel.
"Snažíme se život zlepšovat, vznikají sportoviště a hřiště. Bohužel, když tu chce někdo podnikat, tak má větší zájem o otevření herny," dodává Cingel.
Účetní Ivana Kleinová se výsledkům Jirkova podivuje. "Vždyť žijeme prakticky na kraji lesa, jsou tu příjemné procházky do okolí," pochvaluje si.
Zároveň uznává, že město je spíše velkou noclehárnou, odkud lidé vyrážejí za prací. Pokud ji v oblasti s vysokou nezaměstnaností vůbec mají.
Český Krumlov a Olomouc, dvojice měst ze špičky žebříčku, trápí zejména problémy s dopravou. Olomouc dosud nemá dobudovaný obchvat, radnice se tak alespoň snaží vytlačovat kamiony z centra na již hotovou část komunikace. Krumlovu zase chybí lepší dopravní dostupnost.
"Kdyby zde byla dálnice, zájem investorů i firem z ciziny by byl daleko vyšší," upozorňuje Jan Honner z krajské správy Českého statistického úřadu.
V Krumlově je nejlepší kulturní vyžití
Absence kvalitnějšího silničního napojení je však jednou z mála věcí, na kterou si místní stěžují.
"Pořád se tu něco děje, různé slavnosti a koncerty. V tom je nabídka Krumlova klidně srovnatelná i třeba s Prahou," tvrdí Krumlovanka Jana Němcová.
Index kvality života1. Praha 100 (...) 106. Klášterec nad Ohří 48,3 |
Potvrzuje tak statistiky, podle kterých poskytuje Krumlov vzhledem k počtu obyvatel nejlepší možnosti kulturního vyžití. Město je navíc zapsáno na seznam památek UNESCO, což z něj činí atraktivní lokalitu pro návštěvníky. A ti místním přinášejí práci – turistický ruch dává práci až třem tisícům obyvatel. Problémem je však sezonnost takových prací, zatímco v létě bývá město přeplněné, v zimě nastávají horší časy.
Za centrum kultury a vzdělanosti bývá považována také Olomouc, v níž tvoří studenti univerzit zhruba pětinu obyvatel. Výrazně tak ovlivňují nejen tržby místních obchodníků, ale také ceny bytů.
"Olomouc je zhruba o deset až patnáct procent dražší než ostatní krajská města," odhaduje Petr Korytar, ředitel Hanácké realitní kanceláře.
Přestože je Olomouc silným ekonomickým centrem regionu, s Prahou se výdělky srovnávat nedají.
"Z hlediska materiálního zabezpečení se v Praze žije lépe," potvrzuje mediální analytik a ekonom Zbyněk Mlčoch, který bydlel v hanácké metropoli 28 let.
Do Prahy odešel před deseti lety, protože v Olomouci nesehnal vhodnou práci. "Na druhou stranu je v Olomouci život příjemnější. Člověka nebaví každý den někam neustále pospíchat a předhánět se. V Olomouci je na všechno víc času," dodává.
Jak jsme počítaliDo srovnání bylo zahrnuto celkem padesát kritérií, jejichž hodnoty lze získat z veřejně dostupných zdrojů. Výsledek se netýká pouze uvedeného města, ale také jeho blízkého okolí, proto nelze žebříček vnímat jako pořadí jednotlivých měst. Pro lepší přehlednost je však jako nositel hodnoty uváděno město, jehož okolí výsledek zahrnuje. Důvodem této nepřesnosti je fakt, že pouze přibližně tři pětiny posuzovaných údajů lze získat za samotné město, zbytek jsou údaje vztažené k danému okresu. Jednotlivá kritéria mají různou váhu, která vychází z předchozího srovnání MF DNES provedeného před dvěma lety, kdy byly váhy konzultovány sodborníky na sídelní geografii. Na základě zisků vjednotlivých kategoriích je sestaven tzv. index kvality života, v němž nejlépe hodnocená oblast získává 100 bodů. Například výsledek 73,3 tak znamená, že kvalita prostředí pro život dosahuje 73,3 procenta kvality výsledné oblasti. - Nezaměstnanost a její změna - Uchazeči o volné místo a jejich změna - Vývoj počtu volných pracovních míst - Podíl dlouhodobě nezaměstnaných - Počet dokončených bytů, saldo stěhování - Počet vydaných stavebních povolení - Průměrná mzda v průmyslu a její vývoj - Průměrná mzda ve stavebnictví - Průměrný důchod - Porodnost, potratovost, kojenecká úmrtnost - Počet dětí s vrozenou vadou - Emise SO2, NOx, CO, tuhé - Vloupání, loupeže a trestné činy - Výše tržního nájmu, ceny bytů - Rozvodovost, naděje dožití pro muže a ženy - Podíl obyvatel v produktivním věku - Dostupnost praktických lékařů, zubařů - Dostupnost dětských lékařů, nemocnic - Dostupnost lékáren - Počet živnostníků a firem - Počet zařízení pro seniory - Úmrtí na novotvary - Úmrtí na nemoci oběhové soustavy - Vzdělanost obyvatel, počet MŠ, ZŠ, SŠ - Volební účast v komunálních volbách - Podíl kapitálových výdajů obce - Vzdálenost od krajského města - Dostupnost pošt a bankomatů - Dostupnost kulturních a sport. zařízení |
