Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český velkokapitál míří do Německa. Energetici kupují, co jiní nechtějí

  9:35aktualizováno  9:35
Ještě před pár lety bylo prakticky nemyslitelné, že by si čeští byznysmeni pořizovali v Německu velké podniky. Nyní je tomu jinak, český velkokapitál však často pořizuje aktiva, o něž místní ztratili zájem. Za vše hovoří aktuální tažení miliardářů Petra Kellnera a Daniela Křetínského, kteří v Německu koupili hnědouhelné doly a elektrárny.

Greenpeace v Německu blokuje elektrárnu, kterou vlastní společnost EPH Daniela Křetínského (3. listopadu 2015). | foto: Greenpeace

Křetínský už je v Německu aktivní sedm let. Tehdy kupoval společně s polostátní společností ČEZ doly a elektrárny Mibrag a dnes tamní trh považuje za klíčový. EPH na něm zakládá svou zahraniční expanzi stejně jako na Itálii a Velké Británii. „Máme velký zájem se na těchto trzích dále rozvíjet,“ říká člen představenstva EPH Jan Špringl.

Miliardáři Kellner a Křetínský koupili německé doly a elektrárny Vattenfall

Přestože němečtí politici mluví o rychlém přechodu na obnovitelné zdroje energie, Špringl věří, že hnědé uhlí budou ještě desítky let potřebovat. Jako zdroj stabilně dodávající elektřinu má totiž podle něj částečně převzít roli jaderných elektráren, které mají být do roku 2022 odstaveny.

„Myslíme si, že hnědé uhlí bude hrát klíčovou roli v této transformaci německé energetiky, tedy mezi dnešním stavem a tím, co bude za dvacet až třicet let,“ říká Špringl. „Aktiva Vattenfallu, která přebíráme, patří v tomto směru k těm nejefektivnějším,“ dodává.

Výsledky EPH.

Výsledky EPH.

Na první pohled jde o rizikovou aktivitu. Vždyť třeba ČEZ, který o německé doly a elektrárny projevil také zájem, nakonec závaznou nabídku nepodal. „EPH kupuje ty nejšpinavější zdroje, kterých se ostatní štítí, a věří, že na nich vydělá, než doslouží,“ říká analytik J&T Michal Šnobr.

Proud investic se obrací

Německo je s českým trhem historicky spojeno. Jenže dříve investice proudily výhradně jedním směrem. Německé firmy otvíraly české pobočky nebo kupovaly místní společnosti. V posledních letech se poměr sil alespoň v některých oblastech obrátil. Z Česka se stáhly některé německé firmy – to platí zejména o mediálních skupinách, jako je Axel Springer či Rheinisch-Bergische Druckereiund Verlagsgesellschaft, které své české aktivity přenechaly místním miliardářům.

Velké nákupy českých byznysmenů v Německu

Lieken AG - Jednu z největších německých pekáren ovládl Babišův Agrofert v roce 2013. Cena obchodu nebyla zveřejněna, ale v době prodeje měla firma obrat 22 miliard korun. Od té doby pekárna zavřela pět svých provozů a propouštěla.

GSG Group - Někdejší Orco Germany ovládl v rámci boje o evropského realitního giganta český tvrďák Radovan Vítek. Firma vlastní zejména kancelářské budovy v Berlíně a jeho okolí v hodnotě 18,7 miliardy korun.

SKW Piesteritz - Německou chemičku ovládl Andrej Babiš společně se švýcarskou skupinou Ameropa v roce 2002. V roce 2006 Babiš získal 100 procent firmy, která dnes tvoří nejziskovější část Agrofertu a ročně vynáší tři miliardy.

Mibrag - Hnědouhelnou společnost získal Daniel Křetínský v tandemu s ČEZ v roce 2009. Obě firmy za německý podnik zaplatily asi 11 miliard korun. ČEZ brzy poté svůj podíl v EPH prodal, dle některých za nevýhodných podmínek.

Ti naproti tomu vyrazili na miliardové nákupy za naši západní hranici. Nejdál je v tomto směru ministr financí a majitel holdingu Agrofert (jehož součástí je mediální skupina MAFRA, do které spadá i server iDNES.cz ) Andrej Babiš. Ten už v roce 2002 vstoupil do německé čpavkárny SKW Piesteritz spolu se švýcarskou skupinou Ameropa Holding. V roce 2006 se Babiš stal jediným majitelem fabriky a dnes firma tvoří vůbec nejcennější část jeho holdingu. Ročně mu nese bezmála tři miliardy korun čistého.

V roce 2013 pak Babiš do portfolia přidal obří pekárny Lieken, největšího výrobce chleba v Německu s tržbami přes 20 miliard korun a bezmála čtyřmi tisíci zaměstnanců.

Výrazný zářez na německém trhu zanechal také realitní dravec Radovan Vítek. Ten v rámci bojů o evropskou realitní skupinu Orco urval její německou dceru GSG.

V té postupně získala Vítkova CPI většinový podíl a dnes tak miliardáři říká pane například spousta kancelářských budov v Berlíně o ploše 867 tisíc metrů čtverečních a hodnotě přes 681 milionů eur (téměř 19 miliard korun).

I další čeští podnikatelé dokázali dotáhnout investice na konkurenčním německém trhu, byť ne v takové hodnotě.

Fotogalerie

Dvě firmy v Německu vlastní například Penta Investments, konkrétně technologickou skupinu Gehring Technologies a výrobce krmiva pro domácí mazlíčky Gimborn.

Moravský naftový král Karel Komárek a jeho MND má v Německu několik firem – konkrétně technologickytěžební MND Drilling Germany, průzkumnou MND E&P Germany a plynové zásobníky MND Gas Storage Germany.

Firmy u západních bohatších sousedů ale nekupují jenom velké investiční skupiny. Výrobní závod v Německu vybudoval totiž kromě jiných Petr Cichoň, český král balených baget Crocodille. Jeho výrobní závod na sendviče se nachází nedaleko Berlína ve městě Jüterbog.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.