Farmář Pavel Reš pěstuje český česnek. V době sklizně chodí po poli s

Farmář Pavel Reš pěstuje český česnek. V době sklizně chodí po poli s rotvajlerem a sukovicí, aby mu ho lidé nerozkradli. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Česnek si hlídám se sukovicí, jinak by ho lidé rozkradli, říká farmář

  • 409
Pavel Reš, pěstitel pravého českého česneku, nebude brzy několik nocí spát. Sklizeň "potravinářského zlata" se totiž blíží, a kdyby si pole nehlídal, česnek mu z něj zmizí. "Krade se hrozně. Pár kolegů kvůli tomu už s jeho pěstováním skončilo. Já jsem to vyřešil jinak. Když jsem potkal zloděje, zrubal jsem je, a byl pokoj," říká svérázný farmář.

Český česnek

Modrý paličák, který vyniká ostrou pálivou chutí i vůní. Hlavička má průměr většinou kolem 45 mm a je výrazně menší než česnek z ciziny, který má průměr okolo 80 mm. Českých odrůd (např. Vekan, Dukát) je v ČR evidováno 23.

Do pěstování českého česneku se pustil na své rodinné farmě v Bratkovicích u Velvar před dvěma lety poté, co se lidem zajedl unylý česnek z Číny a začali "šílet" po klasickém modrém pálivém paličáku.

"Když jsem zjistil díru na trhu, pustil jsem se rovnou do devíti hektarů. Českou odrůdu však pro sázení v takovém množství tehdy nikdo v Česku neprodával a sehnal jsem ji až v Polsku, kde si ji pěstoval místní nadšenec," popisuje Reš začátky pěstování žádané komodity.

Vyrobit stroj? Žádný problém

Další zkušenosti nabíral pěstitel za pochodu. Při první sklizni česneku například zjistil, že ručně čistit paličky česneku ani se stovkou brigádníků nestačí, a tak byl nucen rychle vymyslet nový stroj.  

Při zpracování česneku se ukázalo, že farma potřebuje na jeho čištění storj.

"Ruce jsme měli všichni obalené hlínou, a kombajn jsme přesto nestíhali. Věděli jsme, že máme problém, a tak jsem si nakreslil stroj a požádal kluky, aby ho vyrobili. Pár dílů jsme sehnali na internetu, řetězy ve Vamberku, kartáče v Plzni, převodovku v Ústí a do týdne stroj fungoval," líčí farmář.

Další stroj na výrobu česnekových past pak vyrobil s kolegy v okamžiku, kdy při třídění česneku zjistil, že menší stroužky nejde prodávat do obchodů a je potřeba je zpracovat jinak.

Farmář Pavel Reš na svém poli s českým česnekem.
Aby česnek dobře rostl, měl by být zasazen na hloubku dlaně.

Právě zpracování a uskladnění česneku je podle Reše na pěstování nejnáročnější. Pokud se nepodaří dobře uskladnit, jeho kvalita, a tedy i cena, jde prudce dolů. "Prodejní cena se pohybuje během roku od 100 do 160 korun za kilo. Nejvyšší je hned po sklizni, kdy se lidé nemohou dočkat čerstvého česneku. Pokud se daří česnek dobře uskladnit, vydrží v nejlepší kvalitě až do listopadu," popisuje Reš.

Cena nad 200 korun za kilo je zlodějna, říká podnikatel

On sám považuje pěstitele, kteří prodávají česnek nad 200 Kč za kilo za "zloděje", kteří se snaží vytřískat maximum zisku a nepočítají přitom s tím, že svou politikou mohou lidi v dalších letech od nákupu drahého česneku odradit. 

I tak má však pro tuto situaci pochopení. "Pěstitelé se snaží urvat, co jde, protože nemají jistotu, že se jim umírněnější politika v budoucnosti vrátí. Česku chybí dlouhodobá koncepce a ochrana místního trhu. Ta by dokázala zajistit, že cena česneku nebude výrazně skákat, ale bude se pohybovat kolem sta korun za kilogram," myslí si farmář.

Reš je se svou cenou spokojený. Česnek nabízí přes několik prodejních kanálů. Nabízí ho jednak na farmářských trzích (asi 12 různých po ČR), část dodává zhruba do 150 menších obchodů a část si odebírají další prodejci. Spolupracuje také s řetězci (Billa, Penny Market, Tesco). "O český česnek měly zájem téměř všechny řetězce. Vybrali jsme si sítě, které měly jednodušší byrokracii," vysvětluje podnikatel.

Česnek mu v prvním roce výrazně navýšil ziskovost celé farmy specializující se na rostlinnou výrobu. Před začátkem pěstování česneku dosahovaly tržby celého podniku zhruba patnácti milionů při 1,5milionovém zisku. Po první česnekové sklizni se profit firmy zvedl asi na dvojnásobek.

Reš však přesto pěstování česneku za snášení zlatých vajec nepovažuje. "Co se povede první rok, nemusí se povést další roky. Na trh vstoupí další pěstitelé, cena se sníží a spoléhat na česnek by bylo krátkozraké," říká s tím, že původních devět hektarů by chtěl během dvou let rozšířit na 20 hektarů a navíc skupovat česnek od dalších českých pěstitelů a dál ho prodávat ve velkém.

Vedle těchto plánů už pracuje na dalších projektech. "Vedle obilovin, cukrovky a dalších plodin pěstujeme také rybíz. Z něj chci vyrábět speciální čaje. Zatím to vyrábíme doma na koleni a rybíz na čaj pečeme v domácích troubách," popisuje novou větev podnikání Reš.

Pěstování česneku

Sázet se začíná na konci října. Předtím se musí připravit půda (prohnojit) a paličky česneku se musí rozdělit na jednotlivé stroužky. Ty se namoří, aby byl česnek chráněn proti chorobám.

Na jaře se pak zkontroluje, kolik česneku po zimních mrazech v zemi zůstalo (aby měl česnek šanci vydržet přes zimu, měl by se sázet zhruba na hloubku dlaně), a půda se dále hnojí. Když se na česneku objeví květ, vyštípne se a sklízet se česnek začíná na začátku července v okamžiku, kdy má 6 košilek. Při prodeji totiž musí mít česnek alespoň tři obaly a část z nich se ztratí při zpracování česneku.

Po sklizni se musí česnek vyčistit, roztřídit, dobře uskladnit, aby vydržel co nejdéle. Pavel Reš ho má uložen v chlazeném prostoru při teplotě 3 až 4 stupně Celsia. Tak mu prý vydrží až do ledna. Pak se jeho kvalita zhoršuje a jde použít jako odpad na výrobu pelet.

Paličky druhé jakosti, které jsou například menší, jde využít na výrobu česnekových past.