Cesta pomerančů ze stromu do sklenice

- Pomerančové džusy jsou oblíbené nejen proto, že chutnají, ale i proto, že jsou zdravé. Vedle vitaminů A, B1 a B2 obsahují také minerální látky draslík, vápník a hořčík. Nejcennější je ovšem vitamin C. Toho má pomerančová šťáva dostatek. Obsah vitaminu C však s postupujícím časem klesá, proto jeho nejlepším zdrojem zůstávají čerstvé pomeranče.

Jak se vyrábí džus

Zralé,čerstvě sklizené pomeranče přecházejí přes kontrolní pás (1), kde jsou vyřazeny všechny nezralé nebo nahnilé plody, do kartáčové pračky (2). Tam se krátce ponoří do mycího roztoku, omyjí a osprchují čistou vodou. Škrabky poté opatrně obrousí část slupky obsahující silice. V extraktorech (3) je z plodů vymačkána šťáva. Na sítech (4) zůstanou zbytky slupek, kusy dužniny a pecky. Ty jsou využívány ke krmení zvířat. Vylisovaná štáva se pak pasteruje - zahřívá na teplotu 85-95 o C (5), aby se v ní zničily bakterie, a ještě za horka plní do obalů. Tím vzniká takzvaná přímo lisovaná šťáva, někdy označovaná jako prémium (6). Je nejlepší a také nejdražší, u nás se však neprodává, ale například v USA představuje polovinu trhu s džusy. Všechny džusy na našem trhu jsou vyrobeny z koncentrátu. Ten vzniká odpařováním vylisované a pasterované šťávy. Ve vakuových odparkách se šťáva zahustí na čtyř- až šestinásobnou koncentraci (7) a poté zamrazí (8). Zmrazený pomerančový koncentrát pak putuje v cisternách na lodích do Evropy do stáčíren. Výrobce znovu přidá ke koncentrátu tolik vody, kolik z ní bylo původně odebráno. Před plněním do obalů šťávu znovu pasteruje (9). Někteří výrobci vylisovanou dužninu, jež zbyla na sítech, lisují ještě jednou (10). Získají tak ředěnou a hořkou šťávu takzvaný pulp wash (11) -, která se musí dochutit přídavkem cukru, případně kyselinou citronovou. Používá se při míchání levnějších šťáv nižší kvality. Jeho cena je totiž asi o 40 procent nižší než cena šťávy z prvního lisování. V Evropské unii se pulp wash u stoprocentních šťáv nesmí používat. U nás však mohou být obě kategorie džusů prodávány jako stoprocentní šťávy.

Takto byly vyrobeny *:

Cappy (Almaco Chrast u Chrudimě pro Coca-Colu ČR)
Emig (Emig Německo)
Gold Glocken (Gloskengold Laucha Německo)
Happy Day (Rauch Rakousko)
Hello (Linea Nivnice ČR)
Hohes C (Ybbstaler Německo)
Pfanner (Pfanner Rakousko)
Prim Jus (Limona Mnichovo Hradiště ČR)
Relax (Walmark Oldřichovice ČR)
Yo (Ybbstaler Německo)
Toma (Toma Nehvizdy ČR)

Poznámka: * podle testu MF DNES (15. 12. 1999)

Takto byly vyrobeny *:

Dolly (Linea Nivnice)
Fruity (Getranke Rakousko)
Koruna (Euronova Brno)
Tesco (Toma - nápoje Nehvizdy)
100% Džus Pomeranč (Veseta Kyšice)

Poznámka: * podle testu MF DNES (15. 12. 1999)

Slovníček

ovocná šťáva - neboli džus - šťáva získaná přímým lisováním nebo šťáva z koncentrátu

nektar - šťáva vyrobená z koncentrátu přidáním vody a cukru. Má jen 50 procent (u pomerančů, u jiných druhů ovoce je to méně), zbytek tvoří voda. Cukr může tvořit až 20 procent konečného výrobku.

pulp wash - méně kvalitní koncentrát z druhého lisování pomerančové dužiny

Postup:

1. třídění
2. mytí
3. lisování
4. pasírování
5. zahřívání
6. prémium
7. odpařování
8. zmrazený koncentrát
9. zahřívání
10. druhé lisování
11. pulp wash