Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čeští manažeři míří do Ruska

  10:30aktualizováno  10:30
V Rusku se platí líp než v Česku, jeho ekonomika roste a ruštinu si Češi ještě pamatují ze školy. Tak proč tam nedělat šéfa? Někteří úspěšní čeští manažeři už to pochopili a vydávají se na východ.

Na vernisáži fotografa Jadrana Šetlíka v moskevském Českém domě se minulý měsíc potkali obchodník Martin Dlouhý a bankéř Petr Šmída.

I když se sotva zabydleli, donedávna úspěšní manažeři v Česku na sebe budou nyní v hlavním městě Ruska asi narážet často. Po nedávné vlně přechodů českých šéfů na Slovensko totiž přichází vlna další, ještě dál na východ.

Do země bývalého mocenského centra socialistického bloku české šéfy láká dobrodružství ruského superrostoucího kapitalismu, ale i o poznání vyšší platy. A do Moskvy už si stěhují i se své rodiny.

 "Už mě svrbělo bydlo, zažíval jsem málo dobrodružství," tvrdí Dlouhý, který v Česku vybudoval síť restaurací rychlého občerstvení McDonald´s a jehož plat se odhadoval na pět až deset milionů korun ročně. "Chtěl jsem zkusit jiné zaměření, vypadnout z Prahy a navíc si myslím, že Rusko má velikou perspektivu. A Moskva neuvěřitelně žije, je života úplně plná."

Do Ruska kvůli penězům
Podobně jako před lety hokejisté a v nedávné době fotbalisté, si nyní i čeští šéfové mohou v Rusku přijít na plat a odměny, které někteří experti odhadují až o řád více než v Česku nebo na Slovensku.

"Vydělají si plat, o kterém se dá s nadsázkou říct, že má až o jednu nulu více," tvrdí Jan Bubeník, který se zabývá vyhledáváním manažerů. Podle něj si manažer v Rusku vydělá desítky tisíc dolarů měsíčně, což představuje až miliony korun měsíčně.

Šmída tvrdí, že nula navíc na výplatní pásce je určitě nadsázka (i když zatím bere peníze "jen" místopředsedy dozorčí rady, zatímco jako šéf dostane určitě přidáno).

Přiznává však, že peníze jsou významnou součástí rozhodování. "Úvaha, proč jít do Ruska, je v zásadě ekonomická," tvrdí Šmída. "Tady je výsledek práce odměňován vyšší marží i vyšším růstem… a finanční zainteresovanost jde stejným směrem."

"Určitě to není jen o penězích," říká i Dlouhý, připouští, že hrály roli. Třeba proto, že chce, aby na tom jeho rodina byla příjmově minimálně stejně jako v Česku. Aby mohl děti poslat do americké školy a sehnat si slušné bydlení, které v Moskvě vyjde mnohem dráž než doma.

Rusko láká obrovským trhem
Velkým magnetem je však i fakt, že Rusko je zemí, která slibuje firmám jeden z největších hospodářských růstů mezi rozvíjejícími se ekonomikami. "Tak velký trh nabízí neuvěřitelné možnosti," říká Dlouhý. "Je to jeden z posledních velkých trhů, který je téměř nepopsaný."

Hledač ruského dobrodružství Šmída do čtvrté největší ruské banky přesedlal z americké GE Capital, pro kterou pracoval v Praze, v USA, v Austrálii, Brazílii či Argentině. A bance, kterou ovládá třetí nejbohatší ruský oligarcha, Michal Friedman, by měl dokonce od jara šéfovat.

Poprvé, když za ním lovci lebek headhunteři, jak se říká agentům shánějícím špičkové manažery přišli s Moskvou, tak však ještě váhal. Pak se prý ale situace v Rusku zlepšila, on dosáhl 40 let a tak jej zlomili.

"Byla to etapa v mém životě, kdy jsem nabral řadu zkušeností, a fakt, že je mi čtyřicet je také důležitý moment, je to završení určitých kroků v byznysu," tvrdí.

Na cestě mezi Moskvou a Prahou
Spolu s ním nyní pracuje v Alfabance také Čech Martin Pilecký. Donedávna tu působil současný šéf strategie Českého Telecomu Michal Heřman. Dlouhý se naopak uchytil v představenstvu německého obchodního řetězce Metro International (v Česku kde bude mít na starosti expanzi v Rusku.

Nyní ještě tráví předvánoční období pendlováním mezi Prahou a Moskvou, po Novém roce už hodlá žít tam. Němcům se upsal až na tři roky. V Rusku tráví poslední dobou hodně času také Tomáš Šabatka, šéf papírenské firmy Frantschach Pulp and Paper.

Ten se tam sice nestěhuje, ale jeho šéfové, mezinárodní papírenský gigant ovládaný jihoamerickými fondy Anglo American Funds, ho pověřili restrukturalizací jejich ruské továrny.


Migrace českých manažerů na východ začala už před několika lety a nejdřív přišlo na řadu Slovensko. Tam se uchytil například bývalý marketingový šéf T-Mobile Robert Chvátal, který nyní řídí tamější Eurotel, který stejně jako T-Mobile vlastní Deutsche Telekom.

Bývalý finanční ředitel Komerční banky Tomáš Spurný zase sedí v čele Všeobecné úverové banky (VUB), která patří do italské finanční skupiny Banka Intesa.

Jsme všichni Slované
Češi byli vyhledávaným ředitelským "materiálem" i pro velké zahraniční investory díky tomu, že rozumějí jazyku a kultuře, ale hlavně kvůli svým zkušenostem z fáze privatizace, do které se Slovensko právě dostávalo.

A Rusko je částečně pokračováním toho trendu. Je to také hodně o kultuře a o jazyku. Většina manažerů, která tam buď pracuje nebo dojíždí, má ještě základy ruštiny ze školy a teď jen dopilovávají moderní obchodní ruštinu.

I kultura rozhodla v případě Martina Dlouhého, která si přitom už vyzkoušel život v Číně, zemi, který je kromě Ruska druhou Mekkou hospodářského růstu. Dokonce se tam i učil čínštinu, k srdci mu to však nepřirostlo.

"Západní kultura včetně Ruska je mi přece jenom bližší," tvrdí Dlouhý, který přemluvil i svou manželku a dvě děti. "Moje manželka Andy věděla, že si bere blázna, a navíc i ona chtěla žít venku. I když si asi nemyslela, že to bude Rusko."

Pětatřicetiletý Dlouhý ještě zažil ruštinu ve škole, ale zároveň je dost mladý na to, aby si příliš vzpomínal na smutnou historii česko-ruských vztahů. Ne však jeho rodiče. "Byli z toho trochu zaskočeni, protože historicky se do Ruska nikdy nejezdilo, protože by to někdo chtěl. Nebyla to moc sexy země."

 Jazyk byl důležitým faktorem i pro Šmídu, i když si teď ještě vylepšuje slovíčka z finančního světa. Oba si chválí, jak dobře Rusové Čechy přijímají. "Teď jsem jel nedávno taxíkem a řidič mi říká: My jsme s vámi, jsme Slované," říká Šmída.

Alkohol jako součást kultury
Dokonce už se začal učit i ruskému zvyku popíjení vodky při jednáních, když už je to nutné. "Není to smršť alkoholu, to banka zakazuje, ale fakt je, že je to součástí kulturního tréninku.

Protože nenapít se s nimi, je jako je nerespektovat, to už mi říkala i učitelka ruštiny," tvrdí. Rusové také v Česku, hlavně v Praze a v Karlových Varech, hodně podnikají, což je další důvod, proč s Čechy kamarádí, dodává Dlouhý.

Ne všichni jsou z Ruska uchváceni. Například Michal Heřman strávil v Alfabance rok, pak však přijal nabídku nového šéfa Českého Telecomu Gabriela Berdára řídit ve firmě strategii.

Návrat do Prahy zvolil také Ivan Růžička, bývalý marketingový ředitel pro General Motors v Moskvě, u něj však za to částečně mohl fakt, že firma své ředitele hodně rotuje, jak tvrdí Bubeník.

V každém případě všechno má svou cenu, jak dodává Šabatka. Vysoké odměny v Rusku mají své důvody a není to jenom o zachování životní úrovně.

 "Podmínky musí být dostatečně atraktivní, protože ne každý to tam umí vydržet. Já jsem jednou v noci jel někam do tajgy vlakem a projížděl jsem kolem pěti gulagů, a to máte opravdu divný pocit," říká Šabatka. "To když se potom vrátím do Prahy a někdo mi zavolá a ptá se, kde jsem, tak říkám v ráji."



Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Kdo ušetří díky Dešťovce na splachování, mohl by zaplatit víc na stočném

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) bude doporučovat Státnímu fondu životního prostředí, aby v novém kole dotačního programu Dešťovka v případě...  celý článek

Nájmy některých bytů, které vlastní město budou dražší.
Pražanům nájem ukrojí 70 procent mzdy, v některých krajích „jen“ polovinu

Zhruba čtvrtina Čechů bydlí v pronájmu, ale dostupnost nájemního bydlení se v různých krajích výrazně liší. Z výpočtu MF DNES vyplývá, že zatímco obyvatelé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.