To se veřejnosti přestává líbit, obzvlášť když obdobným tempem neroste výkonnost ekonomiky. Spolupořadatel setkání a zároveň šéf General Electric Jeffrey Immelt proto usoudil, že téma jejich platů je urgentní, a na poslední chvíli zařídil změnu programu.
Platy šéfů stoupají i v Česku
Jak odhadují experti ve firmách na vyhledávání ředitelů, šéf velké české firmy už si běžně vydělá 10 milionů korun hrubého ročně, což je asi šedesátinásobek průměrného ročního platu.
"Nejvíc však přibývá těch pětimilionových," říká Zdeněk Pasák z firmy Madson & Taylor, která vyhledává vrcholové pracovníky. "To jsou typicky tak dvojky nebo trojky ve firmě. Jejich platy rostly nejvíce. Už odpovídají platu šéfa střední německé firmy," říká Pasák.
Nad růstem platů si posteskl i šéf Živnobanky Jiří Kunert. "Sehnat šéfa velké pobočky za méně než tři až čtyři miliony ročně, je téměř nemožné," říká.
Na rozdíl od Evropy a USA, kde usilovně hledají způsob, jak nekontrolované růsty platů zkrotit, však v Česku zůstává téma větší otevřenosti či kontroly platů tabu. "Proč by se to mělo řešit veřejně? To není věc veřejného zájmu. Je to záležitost čistě akcionářů," tvrdí Zbyněk Pitra, viceprezident České manažerské asociace.
Účastníci čtvrteční konference o správě podniků, kterou asociace spolupořádala, přitom svorně hřímali, jak je otevřenost důležitá. "Nedostatek opravdové čestnosti a transparentnosti je ta největší slabina českých podniků," řekl Tomáš Šabatka, šéf papírenské firmy Frantschach Pulp & Paper.
"Časem se transparentnost v otázce platů bude řešit i tady. Těžko říct, kdy bude muset přijít zlom," dodal Šabatka, považovaný za jednoho z dobře placených manažerů v zemi.
Česko sice zatím nezažilo skandály typu Enron či Tyco, kdy šéfové firem pobírali milionové odměny, i když firmy krachovaly. To neznamená, že jsme imunní. "Kontrolu nad podniky tam převzali lidé, kteří pak vytvořili elitu. A to hrozí i tady," řekl Pasák. "Proto se hledají nová řešení, jak držet tu elitu na uzdě."
Zkrocení platů šéfů však čím dál víc řeší i Evropa a nadcházející členství v EU by mohlo tlaky přenést i do Prahy. Evropská komise se snaží prosadit návrh zákona, který by měl zlepšit správu podniků.
Návrh mimo jiné požaduje publikování odměn šéfů všech veřejně obchodovaných firem v rámci EU, včetně zlatých padáků, jak se nazývá vysoké odstupné.
Krocením šéfovských platů se zabývají i vlády. Britové požádali veřejnost o nápady, jak kontrolovat právě zlaté padáky. Francouzské Národní shromáždění zase projednává přiměřenost růstu platů šéfů vzhledem ke krizi ekonomiky. Například Pierre Bilger, šéf strojírenského gigantu Alstom, který bojuje o přežití a záchranu státu, byl nucen vrátit "padák" ve výši 4,1 milionu eur.
