Jak moc bolestivý bude výsledek referenda pro české miliardáře, zatím není jasné. Aténská burza, kde se akcie OPAPu obchodují, zůstává nadále zavřená, takže znehodnocení třetinového podílu, který čeští finančníci s tamními partnery koupili za 18 miliard korun, lze zatím jen stěží odhadovat.
„Datum otevření burzy je neznámý. K otevření trhů je potřeba dohody Řecka s věřiteli. Až bude podepsána dohoda, postupně se otevřou banky, zruší se přísné kontroly kapitálu a otevře se také akciový trh. Počáteční dopad na trh a na OPAP je těžké odhadovat, neboť teď nevíme, jaký druh dohody bude nakonec podepsaný,“ zamýšlí se řecký analytik společnosti Wood & Company Alex Boulougouris pro MF DNES.
Řecký nedělní ortel nechtějí zástupci OPAPu a jeho majitelů komentovat. „V tuto chvíli to nebudeme komentovat,“ uvedla na dotazy šéfka komunikace KKCG Dana Dvořáková. Právě skupina Karla Komárka před dvěma měsíci svůj podíl v řecké loterii navýšila, když vyplatila ruského podnikatele Alexandra Nesise. Komárek je dnes největším individuálním investorem v OPAPu.
Cenu tehdy ani jedna ze stran neuvedla, ale podle některých informací z okolí KKCG byl v ceně již zohledněn „grexit“, jak se říká možnému odchodu země z eurozóny. Komárek a jeho lidé prý spoléhají na to, že i v době finančních krizí lidé často sází dál. Aktuální čísla firmy tomu nasvědčují.
Čím je situace horší, tím více se sází
S tím do určité míry souhlasí investiční manažer František Tregler. „Vzpomínám, že když jsme měli Fortunu, tak to bylo vidět. Čím hůře jim je, v čím horších podmínkách žijí, tím více sázejí. To poslední, co si odepřou, je vyplněný tiket a cigareta. Na Balkáně a v jižanských mentalitách je tento jev ještě větší než u nás,“ říká Tregler, který řadu let zastával funkci finančního ředitele skupiny Penta Investmets, řídil jí finanční rizika a dnes pracuje pro fond Hartenberg Jozefa Janova a Andreje Babiše.
„Vlastnit v Řecku firmy nicméně je riskantní podnik a investoři museli s touto variantou počítat,“ dodává Tregler. „Stahovat kapitál ze země už dnes nemá cenu. Zbývá jim jedině situaci vysedět a spoléhat na to, že Evropa Řecku nakonec ustoupí. Byť osobně s tímto postupem nesouhlasím,“ dodává finančník. Podle něj by se Evropa měla s Řeckem bez sentimentu rozloučit.
OPAP mohou ohrozit jiné věci, než jen nezájem sázkařů. Mnohem nevyzpytatelnější je postup tamní vlády z pohledu daní a regulace. „Otázka daní se řeší už nějakou dobu. Je ale otázka, jak zdanit spotřebu, aby to mělo efekt. Těžko budete lidem zvyšovat daň na sázky, když se jim už tak sníží životní úroveň a platební schopnost. Možnost nějaké formy znárodnění bych vyloučil, přece jen je to země v Evropě,“ zamýšlí se Tregler.
Naopak je podle něj pravděpodobnější, že přijde vlna dalších prodejů, byť zatím na to není politická atmosféra. „Politicky to teď asi nevypadá, ale bude se to dít. Spousta německých či francouzských firem má v zemi řecké partnery, či společné podniky. Zatímco řecké firmy budou na kolenou, pro řadu zahraničních firem bude lepší své partnery za pár eur koupit,“ dodává.
Řecko: tradiční trh pro české pneumatiky
O část byznysu se obává také výrobce průmyslových pneumatik Mitas. Pro něj je Řecko tradiční trh. „Je to zemědělská země, zároveň ale hodně hornatá. Máme tam řekněme dva velké zákazníky. Ale z hlediska celé skupiny jde o malou část, nevím to přesně, ale jistě to nebude ani procento obratu,“ říká k tomu spolumajitel obří průmyslové skupiny s ročními tržbami bezmála 17 miliard korun, České gumárenské společnosti (ČGS), které Mitas patří, Tomáš Němec.
„Určitě situaci sledujeme. Pro Mitas je to tradiční trh, kde působíme dlouhá léta. Rádi bychom zde nadále působili a prodávali,“ dodává Němec.
I on zatím nechce příliš případné ztráty odhadovat. „Řecko vlastně všechno dováží, ani my tam nemáme žádnou vlastní výrobu. Navíc tam nemají žádného vlastního výrobce, takže pokud budou chtít obouvat svou zemědělskou techniku, tak stejně zvenčí. Je teď otázka, nakolik oslabí případně jejich nová měna, pokud to zajde tak daleko. Pokud jejich měna bude na polovině hodnoty eura, tak třeba prodáme jen polovinu toho, co jsme tam prodávali loni. Nemyslím, že celý trh zmizí,“ odhaduje Němec.
Gumárenský magnát zároveň příliš nevěří, že celá situace skončí odchodem země z eurozóny. „Nejsem politolog, ani makroekonom, ale celé mi to připadá spíše jako divadlo. Vždyť i Němcům vyhovuje stávající hodnota eura, silnější měna by vyváženému mercedesu do USA asi moc neprospěla. Teď jde o to, kdo komu co odpustí, co komu kdo slíbí,“ uzavírá Němec.
Češi jezdí do Řecka i přes krizi rádi
Katastrofu zatím nemalují ani cestovní kanceláře, pro které je Řecko tradičně jednou z klíčových turistických destinací. Nic dramatického na trhu se zájezdy do Řecka se zatím neděje a dít ani nebude. „Stále platí to, že situace v Řecku se pro turisty nemění. S námi většinou létají v rámci all-inclusive zájezdů do turistických destinací, když si vezmou dost hotovosti, tak nemají žádné problémy. Jsme ve spojení s našimi tamními partnery, žádné problémy se službami neregistrujeme, nepřichází ani žádné stížnosti,“ popisuje Jan Osúch, mluvčí CK Fischer, která shodou okolností patří také do skupiny KKCG Karla Komárka.
Podle Osúcha lidé jsou sice vyplašení, zájezdy ale neruší. „Klienti nám volají, zajímají se, ale na rozdíl od Tunisu, kde jsme po problémech před dvěma týdny zaznamenali asi osm set odhlášení, tak tady máme asi tři a to ještě nevíme, zda to nebylo z úplně jiných důvodů,“ uzavírá Osúch.
