Čeští ropní šejci zažívají boom

  • 15
Zatímco ropní magnáti ve světě mají v posledních letech kvůli válkám vrásky na čele, jejich kolegové na jižní Moravě jen kvetou. Těžební firma Moravské naftové doly, ovládaná podnikatelem Karlem Komárkem, loni prodala rekordních 290 tisíc metrů kubických ropy a letos oznámila další rekord.

Nově objevené ložisko ropy u obce Žarošice má kapacitu 3 miliony metrů krychlových a patří tak vůbec k největším v kontinentální Evropě. Jeho velikost je mimochodem srovnatelná s ložiskem, jež nedávno poblíž Vídně objevil ropný gigant ÖMV.

Úspěch zaznamenala i malá soukromá firma z Hodonína, Česká naftařská společnost. Po více než dvou letech průzkumu narazila na ropu v ložisku v Břeclavi. "Případná komerční těžba je závislá na dokončení průzkumu," říká bez dalších podrobností spolumajitel společnosti Pavel Dubrava.

Firma nechce z obchodních důvodů zveřejnit o velikosti ložiska žádné údaje. Ví se tedy jen to, že ropný důl má jeden problém - leží přímo na okraji města, a své tak musí k těžbě říci břeclavští občané.

Ačkoliv ropný byznys znamená téměř automaticky peníze, v tuzemsku si majitelé těžebních firem do postelí ze zlata lehat nemohou. "Ne, opravdu to není o tom, že by si na Moravě mohli lidé kopat studny s tím, že jim vytryskne ropa. Vyhledávání a těžba jsou výsledkem náročných technologií," říká předseda představenstva Moravských naftových dolů Miroslav Jestřabík.

Také Dubrava se ohrazuje, že lidé mají o ropném byznysu zkreslené představy. "Jak ve smyslu velkých peněz, tak v tom, že těžba je obrovský zásah do životního prostředí. Nové technologie jsou přitom šetrné," říká.

Další háček pohádkového bohatství nalezeného jen tak na zahradě je v tom, že podle českých zákonů lze soukromě vlastnit jen povrch země. Co je pod ním, patří státu a ten musí těžbu povolit. Těžařská firma mu pak pět procent tržeb odevzdává a stát následně tři čtvrtiny z odevzdané sumy vrací obci, na jejímž území se vrt nachází.

Navíc jsou nové technologie na hledání ropy drahé. Moravské naftové doly daly loni do průzkumu ložisek půl miliardy korun, za posledních deset let pak celkem tři miliardy. Ačkoliv oprávnění k průzkumu a těžbě má v tuzemsku podle hornické ročenky zhruba desítka firem, skutečně těží jen Moravské naftové doly a ze zkušebního vrtu Česká naftařská.

Na severu Moravy těží v menším měřítku zemní plyn ještě některé firmy, například australská Carpathian Resources. Plyn se odčerpává i z okolí černouhelných dolů. Způsob, jak se plyn a ropa hledá, ovládly hlavně 3D technologie. V počítači se dá trojrozměrně modelovat, co leží hluboko pod zemí. Pokud je tam dutina naplněna mazlavou tekutinou, specifické otřesy zemské kůry - způsobené jednoduchým odpálením dynamitu - ji mohou odhalit.

"Investice do průzkumu jsou jako všude ve světě mimořádně rizikové," podotýká Jestřabík. Úspěšnost na křížem krážem prozkoumané Moravě je podle něj v případě Moravských naftových dolů s 60 až 70 procenty velmi vysoká, obvykle se pohybuje kolem 20 až 30 procent.

Přes všechny úspěchy je tuzemská těžba zlomkem celkové spotřeby. Produkce moravské ropy uspokojí jen 1,5 procenta roční poptávky v zemi. "Ekonomický smysl ale těžba ropy a plynu má. To je vidět na výsledcích firmy," podotýká Jestřabík.

Roční tržby dolů se pohybují kolem dvou miliard korun, čistý zisk zhruba půl miliardy. Dosud objevené zásoby navíc slibují těžbu na dalších 20 let. A proč se vrhla na ropu Česká naftařská? "Dělám to, co umím," podotýká Dubrava, bývalý zaměstnanec Moravských naftových dolů.

Díky ropě mají levné obědy a televizi zdarma

Když vjedete autem do vesnice Dambořice na Kyjovsku, okamžitě pochopíte, proč se jí říká "Malý Kuvajt". Tady je největší ložisko ropy v zemi, těží se tu už sedm let a v obci je to znát. Běžná silnice plná výmolů se na okraji vsi změní v černý koberec.

Do obecní kasy díky těžbě plyne ročně zhruba 15 milionů korun. "Dřív se na nás nedostávalo. Nebyl tady pořádný obchod, nebylo tady nic. Teď, když peníze jsou, je vidět, že se buduje. Škola je krásně opravená, školka, kulturní dům, oba kostely, je tady nová hasičská zbrojnice," chválí rozvoj obce místní obyvatelka Marie Kolenčíková.

V obci se buduje kanalizace, staví další bytovka s obecními byty a silnice lemují nové chodníky. "Staví se, opravuje, a tak jsme rádi," říká devatenáctiletá Ivana Rybníkářová. Starosta Dambořic Josef Kratochvíl přiznává, že na černé zlato se lehce přivyká. "Bez naftařských peněz by to bylo hodně špatné," říká.

Jenomže. Nesmělo by to být v Čechách, aby se přece jen i nenadávalo. "Obec má peníze, ale že nám to třepe s baráky, to nikdo nevidí. Domy u silnice se rozpadají," mumlá si muž ve středních letech. Když začala těžba, zvýšil se v obci provoz těžké techniky.

"Některé silnice jsou zničené, starší domy praskají a lidé jsou z toho nervózní," sčítá proti i starosta. Nakonec jsou to zase peníze, které lidem přece jen spraví náladu. "Mají menší platby za odpady, zdarma kabelovou televizi, dotujeme důchodcům obědy a spravujeme celou obec," říká starosta. A podle svých slov doufá, že místní ložisko ropy ještě dlouho nevyschne.
Hana Černohorská