Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští studenti se smíří s nižším platem. Chtějí ale více volna

  4:00aktualizováno  4:00
Tuzemští vysokoškoláci se uskromňují. Zatímco ještě loni si průměrný absolvent vysoké školy ekonomického směru představoval nástupní mzdu přes 30 tisíc korun hrubého, letos je to kolem 27 tisíc. Výrazně ubírají z požadavků také technici. Co za to? Více volného času.

Trh práce v posledních letech pro vysokoškoláky nebyl jednoduchý. Ilustrační foto | foto: shutterstock

Vyplývá to z mezinárodního průzkumu berlínské společnosti Trendence Institut. Průzkumu, který probíhal od října loňského roku do letošního února, se jen v Česku účastnilo přes osm tisíc studentů z 22 vysokých škol.

Snížená očekávání podle odborníků souvisí zejména se stále doznívajícím traumatem, který tato skupina na trhu práce utrpěla. Ještě loni totiž absolventi vysokých škol patřili k nejvíce ohroženým skupinám s vysokou mírou nezaměstnanosti.

„Mohu potvrdit, že uskromění je vidět. Trh práce v posledních letech pro vysokoškoláky nebyl jednoduchý, asi i oni chápou, že není čas na přehnaná očekávání. Je otázka, co s tím udělá aktuální oživení,“ říká Milan Novák, šéf a majitel personální společnosti GoodCall, která se hodně zaměřuje na práci s mladou generací.

Podle Jörna Klicka, manažera Trendence Institutu, jde ale zčásti o celoevropský trend, který nesouvisí jen s nedávnými těžkostmi na trhu práce. „Je to obecně letos evropský trend. Studenti chtějí méně pracovat a mít více času pro přátele, rodinu a jejich mimopracovní aktivity. A v důsledku toho také očekávají nižší příjem,“ všímá si Klick.

Studentům stačí o tisíce korun méně než loni

Zatímco ekonomové si loni představovali nástupní plat v průměru ve výši 30,5 tisíce hrubého, letos to je už jen 27 tisíc. Ještě větší propad je patrný u techniků, přesto, že firmy často hovoří o jejich nedostatku na trhu. Jejich očekávání se meziročně snížily o 13 procent. Loni si přestavovali přes 32 tisíc, letos očekávají méně než 28 tisíc.

Slova Jörna Klicka potvrzuje fakt, že čeští studenti stejně jako akademici v dalších evropských zemích, chtějí pracovat méně hodin. Zatímco loni ekonomové počítali s pracovním týdnem v průměru o 44,8 hodinách, letos chtějí v práci trávit 42,9 hodiny. Podobně ubírají také technici.

„To je velký fenomén. Mladá generace chce více oddělovat osobní život a práci. Proto často preferují flexibilní úvazky, mnohdy je to pro ně klíčová hodnota, kterou jim zaměstnavatel nabízí. Vidíme to sami ve firmě. Pracovník chce třeba pracovat jen na 3/4 uvázek, protože si vedle chce dělat taneční skolu,“ dává příklad Novák.

Podle něj to pro firmy může být i výhoda. „Když se s tím firmy naučí pracovat, mohou získat mnohem více. Takoví lidé jsou často kreativnější a mají větší nadšení,“ dodává.

Ven chce jít pracovat méně než pětina studentů

Na druhé straně mnohem méně flexibilní jsou Češi v případě práce mimo své bydliště, či svou zemi. O práci v zahraničí uvažuje jen asi 19 procent techniků a 15 procent ekonomů, což je v obou případech evropský podprůměr. Nejčastěji by chtěli vyrazit za prací do Německa a Velké Británie. Naopak většina z oslovených studentů chce najít v práci v místě bydliště nebo alespoň v regionu.

„Určitě jsou v tomhle Češi konzervativnější. Na rozdíl třeba od Slováků či pobaltských států. Když za prací vycestují, stejně se pak raději vrací zpět do Čech,“ všímá si Novák, který coby člen vrcholového managementu mezinárodní personální agentury Grafton několik let působil v Irsku.

Čeští absolventi jsou podle Němce Klicka také méně sebevědomí. Z průzkumu totiž vyplývá, že jen čtvrtina z nich je přesvědčena, že má dostatečné dovednosti potřebné pro vstup do profesního života.

„To je velký rozdíl oproti západním zemím. Na druhou stranu, čeští studenti jsou velmi loajální ke svému zaměstnavateli. Studenti ekonomie mají v plánu zůstat 5 let v prvním zaměstnání, strojaři a IT studenti dokonce až 7 let,“ naznačuje hlavní rozdíly mezi mladými Čechy a zbytkem Evropy Jörn Klick.

Nejvíc studentů chce pracovat v mladoboleslavské Škodě

Tuzemské firmy přece jen pozorují u zdejších absolventů posuny k lepšímu. „Dnešní absolventi jsou otevřenější novým myšlenkám a příležitostem. Především ti, kteří během studia získali zahraniční zkušenosti, si plně uvědomují, že k úspěchu nestačí pouze čerstvý diplom z vysoké školy. Bohužel stále řadě absolventů propojení teoretických poznatků ze školy s realitou v praxi chybí,“ shrnuje Jan Frydrych, vedoucí personálního marketingu Škody Auto.

Tuzemští studenti mají také jasno, kde by chtěli po škole začít pracovat. U obou kategorií stejně jako loni vyhrála právě Škoda Auto. Mezi dalšími atraktivními adresami zůstává ČNB a Google. Na výsluní se vrátila třeba poradenská společnosti KPMG, která u ekonomů obsadila čtvrté místo. Mezi studenty také zazářila automobilka BMW. Naopak ústup z čela studentské hitparády pozvolna zažívá energetický obr ČEZ.



Témata: Mzda, Plat




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.