Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výroba v Číně zdražuje. Někteří čeští továrníci se ze země stahují

  7:00aktualizováno  7:00
Pracovní trh, podmínky pro podnikání i životní úroveň některých čínských provincií se začínají podobat Evropě. Dobrá zpráva pro Číňany však trápí české investory, kteří na tamní levnou pracovní sílu na přelomu tisíciletí vsadili a přesunuli do země výrobu. Ta se totiž nyní přestává vyplácet.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Zatím asi nejdále to dotáhl majitel budějovického Koh-i-nooru Vlastislav Bříza, který ohlásil utlumení výroby v dříve oblíbené destinaci. „Minimální mzda v pobřežních lokalitách Číny je vyšší než v Bulharsku, tak proč bychom tam měli vyrábět?“ pokládá Bříza řečnickou otázku.

Své o stoupající ceně práce v Číně ví i majitel elektrotechnického holdingu Jablotron Dalibor Dědek. Ten do čínské smluvní továrny přesunul významnou část výroby v roce 2002. „Náklady na práci byly tehdy zanedbatelné. Více stálo řízení kvality nebo logistika,“ říká jablonecký podnikatel.

Nyní se však dostal do stavu, kdy se často vyplatí vyrábět v Česku. „Není to tím, že by v Číně byla práce dražší než tady. Ale v kombinaci s automatizací naší výroby to celkově levněji vychází,“ vysvětluje zakladatel výrobce alarmů, bezpečnostních systémů nebo telefonů.

Čínské továrně, jejíž 99 procent tržeb tvoří právě zakázky pro Jablotron, přesto zatím Dědek vale dát nehodlá. Zásobovat z ní chce však hlavně asijský trh a neplánuje žádné rozšiřování výroby.

Do českých provozů přitom Jablotron nadále investuje. Zatímco dřív tvořila čínská výroba 70 procent produkce jablonecké firmy, dnes je to už jen okolo třiceti.

Odcházejí i textilky

Levněji než v Číně umí díky automatizaci v Česku vyrábět i Brano. V zemi však jako jedna z mála tuzemských firem posiluje. Na konci roku 2012 otevřela v Šanghaji továrnu na zámky pátých dveří pro auta. „Umístění v Číně bylo podmínkou našich odběratelů, mezi které patří GM nebo Volkswagen,“ vysvětluje majitel firmy Pavel Juříček.

Mzdy v Číně podle něj meziročně rostou zhruba o 12 procent. „Dělníci berou v přepočtu asi 14 tisíc korun, odborníci a ředitelé víc než v Česku,“ upřesňuje a navzdory tomu plánuje další dobývání trhu. Dokonce i české oděvní značky už hledají jiné možnosti, a to v Číně šijí bezmála dvě dekády. Výrobce sportovního a outdoorového oblečení AlpinePro v zemi například vyrábí od roku 1998. „Nyní ale výrobu stále častěji přesouváme jinam. Nejvíce zpět do Česka,“ říká majitel firmy Václav Hrbek.

Důvody? Za posledních deset let se podle Hrbka platy Číňanů zdvojnásobily až ztrojnásobily. Navíc nyní musí zaměstnavatelé odvádět i sociální a zdravotní pojištění, což dříve nebylo obvyklé. Čínská měna kromě toho za deset let posílila k dolaru asi o čtvrtinu a stále více se dbá na ochranu životního prostředí. „To je samozřejmě dobře, ale výrobu - speciálně výrobu materiálů a jejich barvení - to zdražuje,“ vysvětluje Hrbek.

Hrbek zatím žádné čínské kontrakty nezrušil, pouze snižuje jejich objem a k tomu hledá nové dodavatele mimo Čínu. Během vrcholných let v Číně podle Hrbka vznikalo až 90 procent výroby AlpinePro. Nyní je to 65 procent, pětina se vyrábí v Česku a zbytek v Bangladéši. Odchod z Číny totiž nemusí znamenat pouze návrat do Česka. „Prověřujeme možnosti výroby i v jiných asijských zemích a v Africe,“ uvádí Hrbek.

PPF bohatí Číňané vyhovují

Zatímco růst mezd v čínských továrnách působí odliv českých výrobců, s ním spojená vyšší životní úroveň naopak láká jiné druhy firem. Nejviditelnějším příkladem je poskytovatel spotřebních půjček Home Credit. Jeho současné rozšiřování byznysu do čínských provincií je jednou z nejdůležitějších akcí skupiny PPF Petra Kellnera.

Že je růst životní úrovně jedním z klíčových faktorů čínské expanze, přiznává mluvčí skupiny Home Credit Milan Tománek. „Kromě toho ale pro nás hraje například rozvoj sociálních sítí. Lidé tam vidí nové výrobky a zatouží po nich,“ vysvětluje. I díky tomu vsadil Home Credit na čínský trh, kde se jako první čistě zahraniční zprostředkovatel spotřebitelských půjček snaží narušit zažitou kulturu spoření.

Home Credit zkušebně začínal v bohaté stomilionové pobřežní provincii Kuang-Tung. Loni však získal celoplošnou licenci a rozvinul se do dnešního stavu, kdy je ve 14 provinciích. Aktiva, tedy převážně objem půjček, se loni téměř zdvojnásobila na přibližně 37 miliard korun. Kromě Ruska je tak Čína jedinou zemí, kde Home Credit loni rozpůjčoval více než miliardu eur.

A růst má pokračovat. „Do konce roku chceme přidat pobočky v dalších třech stovkách měst,“ popisuje čínskou expanzi Tománek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.