Turisté loni přinesli státní pokladně Nového Zélandu 14,5 miliardy novozélandských dolarů (257 miliard korun). Cestovní ruch tvoří zhruba pětinu příjmů země ze zahraničního obchodu a zaměstnává 7,5 procenta lidí. Jenže návštěvníci přibývají příliš rychle.
Na ostrovy totiž loni přicestovalo 3,5 milionu turistů, což je o 480 tisíc více, než předpokládala státní analýza z roku 2014. A místní se shodují na tom, že infrastruktura i ubytovací kapacity náporu přestávají stačit.
Spasí „hobití“ turismus Nový Zéland? Tolkienova krajina láká nový byznys |
„Cizinců je tu moc a vůbec nejde jenom o batůžkáře. Hodně lidí si sem jede odpočinout a takzvaně vyčistit hlavu i na dlouhé měsíce. Mnohdy jsou na několikaměsíční pracovní dovolené,“ říká 25letá Klára, která na Nový Zéland přicestovala loni v prosinci.
V roce 2022 už má souostroví navštívit 4,5 milionu turistů, tedy téměř tolik, kolik na něm žije obyvatel. Podle vlády bude při současném tempu přírůstku návštěvníků v zemi v roce 2025 chybět více než 4 500 hotelových pokojů.
Infrastruktura již dnes potřebuje investici v objemu 1,4 miliardy novozélandských dolarů (24,8 miliardy korun), jinak nápor nezvládne. A jednou z možností, jak peníze na investice získat, jsou různé poplatky pro turisty, třeba za návštěvu národních parků. „Zatím jsme k žádnému rozhodnutí nedospěli, nicméně spoustu možností zvažujeme včetně zavedení poplatků pro domácí a zahraniční turisty,“ uvedla nedávno novozélandská vicepremiérka Paula Bennettová.
Sedm turistů na Islanďana
Island je na turismu závislý ještě více. Předloni podle Islandsbanki vynesl státní pokladně 368 miliard islandských korun (82 miliard korun), jeho podíl na exportu činil 31 procent a v oboru pracovalo 12 procent zaměstnanců. Letos by měl vydělat už 560 miliard.
Ostrov známý sopečnou krajinou, ledovci i zelenými nížinami, na němž žije asi 330 tisíc obyvatel, letos očekává návštěvu 2,3 milionu turistů. Ještě v roce 2010 jich přitom přijelo necelého půl milionu.
„Nepamatuji, že by k nám jezdilo tolik cizinců,“ potvrzuje pro iDNES.cz hudební skladatel Sigtryggur Berg Sigmarsson. „V centru Reykjavíku rostou hotely a zabírají místa tradičních kulturních center. Co na turisty čeká, když budou všude jenom hotely? Všechno navíc podražuje,“ vysvětluje Sigmarsson.
Stejně jako mnoho místních má obavy o tamní přírodu. „Některá místa nezvládnou, aby je navštívil milion lidí ročně,“ vysvětluje.
Poplatky i posilující měna
„Musíme být velmi opatrní, abychom se kvůli cestovnímu ruchu nestali oběťmi vlastního úspěchu,“ uvedla nedávno Thordis Kolbrun Reykfjörd Gylfadóttir, ministryně průmyslu, cestovního ruchu a inovací. „Hovoříme-li o poplatcích pro turisty, týká se to hlavně omezení množství lidí, kteří navštěvují některá speciální místa,“ upřesnila Gylfadóttir.
Na Island pod tři tisíce. Z Prahy budou nově létat dvě přímé linky |
Vláda proto zvažuje kroky, jak příliv turistů usměrnit. Jednou z možností je vydávání speciálních licencí pro cestovní kanceláře, jinou zvýšení hotelové daně, která má letos státu vynést 1,2 miliardy islandských korun.
Problém nicméně možná brzy vyřeší ekonomika sama. Reykjavík již dnes patří k turisticky nejdražším evropským metropolím. Hotelový pokoj stojí až o třetinu víc než v ostatních skandinávských hlavních městech. Islandská měna navíc poslední roky vůči dolaru i euru vytrvale posiluje.
