Chystané odstavení německých jaderných elektráren podle Romana povede ke zdražení elektřiny a k odchodu velkých průmyslových podniků z Německa.
Vláda kancléřky Angely Merkelové přehodnotila svou energetickou politiku po březnové katastrofě v japonské atomové elektrárně Fukušima. Vláda na tři měsíce pozastavila prodloužení životnosti německých nukleárních zařízení a sedm nejstarších minimálně po tuto dobu vyřadila z provozu.
V polovině dubna kancléřka oznámila, že její země jádro opustí, jak nejrychleji to bude možné, a zaměří se na využívání energií z obnovitelných zdrojů. Termín zavření německých jaderných elektráren chce oznámit v červnu, podle dnešního vydání Handelsblattu by to mohlo být do deseti let.
Rozhodnutí Německa přestat využívat jádro, z něhož v současnosti pochází asi 23 procent německé elektřiny, Roman nechtěl komentovat. Důsledkem podle něj bude zdražení proudu, které pocítí nejen soukromí odběratelé.
"Velké průmyslové podniky budou rozvažovat, zda budou chtít v zemi vzhledem ke stoupajícím cenám elektřiny zůstat. Dříve nebo později se velký průmysl přesune do zahraničí, tím jsem si celkem jistý," upozornil.
Roman v interview připustil, že český státní koncern by rád využil nedostatku proudu na německém trhu, který vyřazení 17 jaderných elektráren pravděpodobně přinese. To ukázala už nynější dočasná odstávka reaktorů postavených před rokem 1980. "Čím větší bude deficit elektřiny v Německu po odstavení atomových elektráren, tím větší budou samozřejmě šance pro nás," uvedl.
Němci brzdí rozšíření sítě, postěžoval si Roman
K větším dodávkám proudu do Německa bude však potřeba rozšířit přenosové sítě přes hranice. S jejich výstavbou vidí Roman hlavní problém na německé straně. "Česko bylo vždy připravené investovat do přeshraničního vedení," uvedl.
Odmítl nicméně, že by ČEZ kvůli změnám energetické politiky v Německu uspíšil dostavbu jaderné elektrárny Temelín, která by se měla do roku 2020 rozrůst o další dva bloky. "Nové bloky Temelína nestavíme kvůli stoupající poptávce z Německa, ale pro české odběratele," zdůraznil. "Potřebujeme více jaderných elektráren, protože v Česku nebudeme mít dostatek uhlí," dodal.
Právě uhlí bude muset podle odborníků v Německu částečně nahradit deficit způsobený výpadkem energie z jádra. To by mohla být další dobrá zpráva pro ČEZ, který má podíl ve východoněmeckých hnědouhelných dolech Mibrag. "Pokud by Německo mělo upřednostňovat produkci elektřiny z uhlí, jsme samozřejmě připraveni pomoci," uzavřel Roman.
