Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ČEZ krouží kolem trpaslíků. Vsadí miliardy na řízení energií z domova

  7:00aktualizováno  7:00
ČEZ chce v dalších letech investovat velké peníze do firem, které se točí kolem „zeleného proudu“. Prvním krokem je nákup nákupem malé bavorské firmy Sonnenbatterie. Ta umožňuje domácnostem uchovávat vyrobenou elektřinu a použít ji v době, kdy nebude špička. Lidé tím ušetří.

Sonnenbaterie vyrábí skladovací systémy, které ukládají elektřinu z obnovitelných zdrojů. | foto: Sonnenbaterie

Česká energetická jednička plánuje, že začne ve velkém investovat do decentralizované energetiky. Prvním krokem je nákup malé bavorské firmy Sonnenbatterie, která vyrábí úložiště elektřiny pro solární elektrárny.

Pro ČEZ zdaleka nejde o poslední akvizici podobného typu. Podle šéfa Inven Capital Petra Míkovce chce společnost během pěti let investovat až do 20 firem, na což má k dispozici pět miliard korun. Ročně fond Inven Capital, který patří polostátní firmě, prověří až 500 příležitostí a podle Míkovce oznámí další významnou investici nejpozději do konce roku.

ČEZ věří, že se mu sázkou na decentralizovanou energetiku podaří zmírnit dopady propadu cen elektřiny a totální proměny trhu. „Energetika tak, jak ji známe z minulosti, je pryč. Stále více se posouvá k decentralizovaným řešením, u kterých chceme být,“ říká ředitel zahraniční divize ČEZ Tomáš Pleskač.

Právě v sousedním Německu vidí vedení polostátního podniku odstrašující příklady, kdy kdysi neotřesitelné společnosti promeškaly trend. E.ON či RWE se dnes potýkají se značnými problémy.

ČEZ si přitom ve srovnání s nimi stojí sice ještě relativně dobře, ale i on se musí vypořádat s klesajícími zisky. „Od roku 2008 systematicky padá cena elektřiny, což je pro firmy, jako je ČEZ, velký problém. Nejde přitom o cyklickou záležitost, která by se měla krátkodobě vrátit zpátky,“ říká Míkovec.

Podle analýzy společnosti McKinsey, na kterou se odvolává i ČEZ, spadnou zisky největších evropských energetik v tomto desetiletí z klasické výroby z 71 miliard eur v roce 2011 na 55 v roce 2020. Vedle toho by zde vedle obnovitelných zdrojů a zisků z distribuce měl vzniknout zcela nový segment, který by měl přinášet až 41 miliard ročně.

„A to je to, co nazýváme nová energetika a na co se chce ČEZ v příštích letech zaměřit,“ dodal Pleskač. Jde v zásadě o nabídku kompletních řešení na bázi obnovitelných a malých zdrojů v kombinaci s energetickými úsporami.

Inteligentní řízení elektřiny v domácnosti

Vesnice Wilpoldsried na úpatí Alp je typická bavorská vesnice. To znamená vedle perfektně upravených domů a zahrádek i zápach hnoje ve vzduchu, bioplynové stanice a větrníky na polích a solární panely na střechách. Martin Hartmann mezi místní perfektně zapadá, také střechu jeho domu nedávno ozdobilo 39 solárních panelů.

Z českého pohledu je však mnohem zajímavější, čím si mladý podnikatel spolu s panely dovybavil svou domácnost – pořídil si malé úložiště elektřiny právě od Sonnenbatterie.

Hartmann ukazuje na plechovou skříň s dotykovým displejem, který zobrazuje aktuální produkci panelů na střeše, kolik energie baterie ukrývá i kolik dodává či odebírá ze sítě. „Vidíme, že se dům zásobuje z 96 procent sám a pouze čtyři procenta si za posledních sedm dní vzal ze sítě,“ popisuje Hartmann, který má díky grafům detailní přehled o spotřebě.

Tomu může dále přizpůsobit své chování a ještě více ušetřit. Vše může ovládat dálkově pomocí internetu nebo aplikace v chytrém telefonu – pračku může zapnout i ve chvíli, kdy není doma a solární panely na střeše jedou na plný výkon.

Systém stojí 800 tisíc

Velkou nevýhodou fotovoltaických elektráren a většiny obnovitelných zdrojů totiž je, že pokud klimatické podmínky výrobě přejí, musí jejich majitel levně prodávat přebytky elektřiny do sítě. Když pak slunce moc nesvítí, jako onen den ve Wilpoldsriedu, musí ji zase draze nakoupit. Díky německým úložištím napojeným prakticky na veškerou elektroniku v domě však tento problém odpadá. Majitel elektrárny nemusí vyrobenou elektřinu ihned spotřebovat nebo prodat, ale využít ji až v době, kdy slunce nesvítí a panely elektřinu neprodukují.

Hartmann používá ke své práci energeticky náročné tiskárny na reklamní potisky a jeho účty za elektřinu nejsou malé. Nově však ročně ušetří až dva tisíce eur, tedy 54 tisíc korun. Investice do úložiště a solárních panelů ve výši 29 tisíc eur se mu podle jeho slov vrátí zhruba za 12 let.

V Německu se už prodalo na 8,5 tisíce podobných systémů a podle ČEZ je úložiště součástí 15 procent nově zbudovaných solárních elektráren. Jenom za letošek očekává spoluzakladatel Sonnenbatterie Christoph Ostermann, že by se jich mohlo prodat až 10 tisíc, i když firmě mezitím vyrostla konkurence a část trhu proto spolknou jiné firmy.

Fotogalerie

Sonnenbatterie už expandovala do Rakouska, USA či na Slovensko a s pomocí investorů z ČEZ plánuje vstup i na český trh. Brzdit zdejší rozjezd by však mohla vysoká pořizovací cena, která v přepočtu na koruny činí téměř 800 tisíc. V Německu je navíc cena elektřiny dvojnásobná, investice do úložného zařízení se tam tedy vrátí rychleji. Hartmann na její pořízení získal ještě zhruba třetinovou dotaci.

Ostermann však vidí největší potenciál k růstu na druhé straně planety – za oceánem v USA. Na rozdíl od Německa se nebude jednat o menší úložiště pro domácnosti od dvou do 16 kilowatthodin, ale o zdroje pro firmy typu restaurace nebo zemědělské provozy s kapacitou od 24 až do 240 kilowatthodin.

„V komerčním segmentu jde hlavně o vyrovnání špiček,“ říká Ostermann, což je hlavní rozdíl oproti domácnostem. V USA se totiž ceny elektřiny v době nejvyšší spotřeby a v době nejvyšší výroby značně liší a firmy, které si na energetickou špičku uloží vlastní zásoby, mohou hodně ušetřit.

„Jsme lepší než Tesla“

Na americkém trhu bude mít Sonnenbatterie silného konkurenta v podobě společnosti Tesla, která bývá často označována za lídra v oboru. Podle Ostermanna se však od ní bavorská společnost podstatně liší. „Tesla je v současnosti tam, kde jsme my před pěti lety začínali,“ prohlašuje sebevědomě. Sonnenbatterie totiž samotné baterie nevyrábí. Jednotlivé komponenty nakupuje od jiných firem, kompletuje a především vybavuje monitorovacím systémem.

Právě know-how o propojení veškerých součástí a potřebný software jsou podle zakladatelů klíčovým produktem.

„Naše přidaná hodnota není v technologii, ale v softwaru,“ říká druhý spoluzakladatel Oliver Koch. Samotné lithium-iontové baterie se podle Ostermanna stávají běžnou komoditou, jejichž výroba se podobně jako dříve fotovoltaické panely přesunuje do Asie.

Autor:


Témata: ČEZ




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.