Ministři chtějí vládě navrhnout, aby polostátní elektrárenský ČEZ urychleně nakoupil podíly Fondu národního majetku v pěti distribučních firmách, kde má stát majoritu. U tří dalších distributorů, které kontrolují soukromí investoři - Pražské, Jihočeské a Jihomoravské energetiky -, odkoupí ČEZ od státu třetinové balíky akcií. Výměnou za to prodá elektrárenská společnost zatím blíže neurčené státní firmě dvoutřetinový balík v páteřní vysokonapěťové přenosové soustavě ČEPS.
Transakce, jež se podle dvou na sobě nezávislých zdrojů probírala na středeční schůzce zástupců ministerstev a FNM, údajně vzešla z iniciativy ČEZ. "Přišli s tím lidé z ministerstva průmyslu s tím, že jde o návrh ministra Grégra. Pan Rusnok s touto variantou podle svých podřízených souhlasí. Musí se ještě dopracovat scénář a projekt by měl jít do vlády. Je možné, že se budou hledat ještě variantní řešení, i když toto má jasnou prioritu a bylo to na papíře," říká účastník schůzky.
Náměstek ministra průmyslu Zdeněk Vorlíček včera poprvé za resort možnost odložení privatizace oficiálně připustil. "Pokud do 28. února nikdo nepřijde s nabídkou odpovídající podmínkám vlády, nebude energetika privatizována. Případné mezidobí by mohlo být využito k restrukturalizaci," řekl Vorlíček ČTK.
Politici z opozičních stran, a to včetně smluvní ODS, v navržené transakci vidí snahu současného kabinetu nadiktovat další průběh privatizace. Pokud totiž ČEZ distribuční firmy koupí, nebude je možné prodávat investorům samostatně, jak například preferuje s odkazem na pravděpodobný vyšší privatizační výnos Čtyřkoalice.
"Působí to jako snaha omezit možnost příští vlády při rozhodování o osudu tohoto klíčového odvětví ekonomiky," míní například Ivan Pilip (US). Stínový ministr průmyslu z ODS Miroslav Topolánek má podobný názor. "Vím o této variantě od firmy ČEZ. Ale nesouhlasím s tím. Tato vláda v privatizaci elektroenergetiky udělala jedinou dobrou věc - a to, že zrušila soutěž," říká Topolánek.
Ještě důležitější podle ekonomů je, že vláda v podstatě plánuje vznik monopolního gigantu, který bude mít velkou šanci ovlivňovat ceny elektřiny. Ty sice stanovuje regulátor, při oddělení distribuce a výroby je však díky argumentům ze dvou stran jeho nezávislá pozice tvůrce cen snazší. "Myšlenka spojení výroby a distribuce je ze strany státu logická. Je však třeba dávat pozor, aby se monopolizace trhu neprojevila v konečných cenách," soudí šéf SME Tomáš Hüner.
Dalším velkým otazníkem je, kde vezme ČEZ na koupi nových majetků peníze. Přenosová soustava ČEPS má základní jmění 18 miliard korun a stanovit její tržní cenu je těžké, protože se s jejími akciemi neobchoduje. Tržní cena majoritních podílů v distribučních firmách se pohybuje podle různých odhadů mezi 30 a 50 miliardami korun. Není tedy jasné, kde by ČEZ vzal na koupi podílů tolik peněz, a rovněž lze předpokládat, že se obchod nebude líbit zahraničním firmám, jež investovaly do distribučních společností. Investoři zatím reagují opatrně.
"Je to překvapení. Jde o nezvyklý krok," říká šéf tuzemské odnože firmy RWE, která má podíly v několika distributorech. Miroslav Píše z firmy E.ON, která rovněž výrazně investovala, mluví podobně. "Nic jsem o tom neslyšel. Je to ale opatření, které nic neřeší. Hlavní problémy leží jinde. Rozhodně se nezmění pohled uchazečů na ČEZ ani to, že nabízeli za balík při privatizaci tak málo," říká.
Vláda v lednu zrušila výběrové řízení na prodej elektroenergetiky, když ani jeden z investorů nesplnil dvě základní podmínky: dát nejméně 200 miliard korun a nemít připomínky k omezením, jako je nákup 27 milionů tun hnědého uhlí ročně nebo prodej stanoveného množství elektřiny.
