Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Američané a Rusové se utkají v souboji o jaderné palivo pro Temelín

  12:30aktualizováno  12:30
ČEZ finišuje s přípravou miliardového tendru na dodávky jaderného paliva do své temelínské elektrárny po roce 2020. Firma hodlá soutěž vypsat přesto, že aktuální kontrakt s ruským dodavatelem TVEL obsahuje opci na dalších deset překládek – tedy na pět let provozu obou bloků. Možní zájemci, TVEL a Westinghouse, mezitím bojují o nadvládu nad světovým trhem.

Kontrola reaktoru v jaderné elektrárně Temelín | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

„Hodláme otestovat trh a vybrat si nejlepší nabídku,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jinými slovy, polostátní provozovatel jaderné elektrárny chce zjistit, jaké nové technologie dodavatelé mají a za jakých podmínek jsou schopni palivo nabídnout.

„Letos předpokládáme vyhotovení zadávací dokumentace a vlastní tendr by mohl být zahájen nejpozději počátkem roku 2017,“ upřesňuje Kříž. Vlastní hodnocení obvykle zabere kolem dvou let, nový dodavatel by tak mohl být znám někdy začátkem roku 2019.

USA vs. Rusko

TVEL se utká se svým fakticky jediným konkurentem, americkým Westinghousem. A ten by se do Temelína rád vrátil, v posledních letech se mu dostává i silné podpory od americké administrativy. Do souboje o palivo do Temelína by se sice teoreticky mohli zapojit i jiní výrobci paliva, podle lidí z oboru je to však nyní prakticky vyloučené.

Ve vypsání nové soutěže vidí výhodu také nový vládní zmocněnec pro jádro Ján Štuller. „Není nikdy příliš zdravé mít jen jednoho. Pokud je jediný, může si pohrávat s cenou či sledovat i jiné parametry než ekonomické. To se ve světě běžně děje,“ říká.

Temelín se přitom v roce 2000 rozjel s palivem od Westinghousu. Česko bylo tehdy první zemí, kde se do ruského tlakovodního reaktoru VVER použilo cizí palivo. Jenže nedostatek zkušeností s výrobou paliva pro východní typ reaktoru přinesl problémy – tyče se ohýbaly a spolehlivě netěsnily.

Ačkoliv Westinghouse nakonec většinu problémů odstranil, v tendru na další kolo dodávek od roku 2010 zvítězil konkurenční TVEL. „Ruský dodavatel byl zvolen na základě ceny. Ale už jen fakt, že je možné vybrat z více dodavatelů, umožňuje udržet jejich cenovou politiku na uzdě,“ myslí si Štuller. I Rusové však museli řešit problémy, jejich tyče se pro změnu kroutily.

Souboj již začal

Přestože ČEZ vypíše tendr až za několik měsíců, souboj mezi oběma možnými dodavateli už odstartoval. S Westinghousem podepsal ČEZ začátkem roku dohodu o vývoji a následném testování palivových souborů, které Američané vyrábějí ve svém švédském závodě.

„Tato smlouva není výběrem dodavatele paliva, ale předpokladem pro diverzifikaci. Jedná se o získání know-how, které je přínosem pro obě strany, ale detaily jsou součástí obchodních dohod mezi námi a dodavatelem,“ říká Kříž.

Westinghouse

Kořeny americké společnosti Westinghouse Electric Company sahají až do roku 1886. Firma je dnes největším výrobcem jaderných elektráren na světě. Co se týče jaderného paliva, drží na světovém trhu téměř třetinový podíl.

Zaměstnává 12 tisíc lidí v 19 zemích světa. Jaderné palivo vyrábí mimo jiné ve své továrně ve švédském městě Västeras. Od roku 2006 je většinovým vlastníkem japonská Toshiba, desetiprocentní podíl vlastní kazašský státní podnik Kazatomprom. Sídlí stále v USA, konkrétně na předměstí Pittsburghu ve státě Pensylvánie.

TVEL

Společnost TVEL byla založena prezidentským dekretem v roce 1996, je součástí státního konglomerátu Rosatom. Dodává jaderné palivo do více než sedmi desítek jaderných reaktorů v 15 zemích, například do všech elektráren v Rusku. A v současnosti také v Česku.

Před pár lety zahájila s palivem TVS Kvadrat expanzi do reaktorů západního typu. Ve výrobě paliva má celosvětový podíl kolem 17 procent, který plánuje do roku 2032 navýšit na 22 procent. Zabývá se i obohacováním uranu, v posledních letech expanduje i do dalších oborů, jako třeba do hutnictví či chemického průmyslu.

Testování paliva podle něj musí předcházet udělení licence od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na zavezení zkušebních palivových souborů. „A konkrétní podmínky testování vyplynou právě z ní,“ upřesňuje Kříž.

A o posílení svého postavení usilují obě firmy i ve světovém měřítku. TVEL, která patří pod křídla ruského státního gigantu Rosatom, se s dodávkami svého paliva pro tlakovodní reaktory snaží proniknout na americký trh. Ten je se stovkou jaderných elektráren největší na světě, dosud mu vládly Westinghouse a francouzská Areva.

TVEL proto v květnu uzavřel strategickou alianci s americkými firmami v čele s GE Hitachi. Rusové mají poskytnout celému projektu know-how, Američané zase budou mít na starosti řízení v USA a zajistí licencování u tamního regulátora.

První náměstek Rosatomu Kirill Komarov tehdy prohlásil, že TVEL chce na americkém trhu dosáhnout až pětinového podílu. Minulý týden TVEL podepsal první kontrakt na dodávku palivových kazet pro zkušební provoz v amerických elektrárnách. Na Rosatom se na rozdíl od jiných ruských exportérů nevztahují ekonomické sankce.

Westinghouse se naopak snaží víc prosadit své palivo do reaktorů ruského typu VVER. Daří se mu to například na Ukrajině, která se snaží zbavit závislosti na ruském palivu. Američané nyní zásobují přes dvě pětiny reaktorů a tento podíl se má ještě zvyšovat. Letos dodají například čerstvé palivo pro jihoukrajinskou jadernou elektrárnu a elektrárnu v Záporoží. A rádi by prorazili i do dalších evropských zemí.

Vedle politického rozměru – i Unie doporučuje větší diverzifikaci dodavatelů jaderného paliva – stojí za ostrým soubojem i ekonomické důvody. Podle Světové jaderné asociace značně převyšuje světová kapacita továren na palivo pro lehkovodní reaktory současnou poptávku. A do budoucna se bude ještě zvyšovat, protože země jako Čína, Indie či Jižní Korea usilují o vlastní soběstačnost.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.