Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdybych měl firmu, o založení odborů bych si řekl, říká šéf odborářů

  11:44aktualizováno  16:05
Češi si zaslouží vyšší mzdy, investoři na to mají. Je to tom přesvědčen Josef Středula, předák největších odborů v zemi ČMKOS, které budou bojovat za to, aby mzdy ve firmách rostly víc než v minulých letech.

Josef Středula | foto:  František Vlček, MAFRA

„Fakta hovoří, že mzdové náklady v ČR ve srovnání s dalšími státy EU jsou nepoměrně nižší až na malé výjimky. Zaměstnanci v ČR si vyšší mzdy nejen zaslouží, ale také investoři si na ně vydělali. Jsou však výjimky, které pochopitelně zohledňujeme,“ uvedl Středula ve čtvrtečním rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.

Hlavním úkolem odborů je zastupovat zaměstnance v boji o vyšší mzdy. A právě v tomto ohledu mají odbory v Česku co dohánět. Zatímco například v Německu mzdy během šesti krizových let od roku 2008 reálně rostly ze 21,8 na 24,4 eura, v Česku si zaměstnanci polepšili jen nepatrně.

Nejeden ze čtenářů zapochyboval nad smyslem odborů, například s odkazem na jejich „destruktivní“ výsledky v Německu. „Nebýt systému spolurozhodování v Německu a schopnosti německých odborů, tak by Německo dnes vypadalo úplně jinak. A nemyslím tím lépe,“ bránil jejich roli Středula. Podle něj je mzdový medián, tedy prostřední hodnota, ve firmách s odbory o 4 500 vyšší.

Jednoho ze čtenářů zajímalo, zda by Středula ve své hypotetické firmě strpěl založení odborů. „Zcela jistě a o jejich založení bych si řekl,“ odvětil.

ON-LINE rozhovor

Odpovědi Josefa Středuly čtěte ZDE.

Také ve srovnání s jinými zeměmi si Česká republika ve mzdách nevede nejlépe a začala se dívat na záda také Slovensku, kde je vůbec poprvé dražší pracovní síla.

Sliby politiků, že se za čtvrt století od ekonomické transformace ve mzdách srovnáme s Německem, se nenaplnily. A předák největších odborů Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula naznačil, že je čas na to, být v jednání s vedením firem důraznější. A když bude třeba, pomoci si i stávkou.

„Pokud tempo bude takové jako dosud, když se během deseti let zvýšily mzdy o sedm procent, znamená to, že v optimističtějším případě bychom se na úroveň Rakouska dostali v roce 2100,“ řekl Středula s tím, že je čas tempo zrychlit. Odbory proto budou požadovat, aby firmy v podnikatelské sféře příští rok přidávaly reálně tři až pět procent a v nepodnikatelské pět procent.

Odbory nerady slyší úvahy o tom, zda jsou dostatečně důrazné v jednání o platech. Otázku si však klade i ekonom Jan Švejnar. „Je otázka, zda jsou naše odbory dostatečně razantní. Jestliže je produktivita v Mladé Boleslavi stejná jako v centrále Volkswagenu ve Wolfsburgu, je otázkou, proč čeští odboroví předáci nedokážou více zvednout mzdy,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Každoročně nesledovanější jsou vyjednávání o mzdách v automobilkách, kde je jednání na další rok uzavřeno. Odbory ve Škodě Auto požadovaly pětiprocentní růst, nakonec kývly na 3,5 procenta. Škodě se loni rekordně dařilo. V Nošovické Hyundai mzdy vyrostly o 3,3 procenta, zaměstnanci TPCA si polepšili o 700 korun.

Minimální mzda hraničí s chudobou

Mzdy v Česku pokulhávají

Srovnání českých mezd se zahraničím najdete ZDE

Odbory ale působí i v dalších průmyslových firmách, o kterých se tolik nemluví. A všem se nedaří jako automobilkám, příkladem může být těžba nebo rafinerie. 

ČMKOS požaduje nárůst minimální mzdy o tisíc korun po dobu tří let. „Požadavek na růst o 1000 Kč je nejenže realistický, ale dokonce velmi vstřícný. Pokud bychom chtěli např. dosáhnout minimální mzdy na Slovensku, museli bychom tu naši zvýšit skokem o 1500 Kč,“ uvedl Středula. Zástupci podnikatelů se takovým požadavkům brání. Podle šéfa odborů však minimální mzdu od chudoby dělí jen 1500 korun.

„Není pro nás akceptovatelné, abychom měli tak hrůznou úroveň minimální mzdy a aby nám někdo vysvětloval, že nárůst o pět set korun je akceptovatelný, ale nárůst o tisíc korun už takřka ruinuje hospodářství,“ řekl ve středu.

Cílem odborů je dostat se na 40 procent průměrné mzdy. Odboráři také chtějí, aby stát vyčlenil více peněz na platby pro dlouhodobě nemocné.

Autor:
Článek se mi líbí






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.