A zároveň si sami určili směnný kurz, v jakém by korunu za euro chtěli směňovat. Výsledek: 23,74 koruny za jedno euro. Jde o průměr vypočtený z jejich odpovědí na otázku, jaký směnný kurz by v době přechodu na euro vyhovoval jejich firmě.
Vůbec nejčastější odpovědí bylo 25 korun za euro, což byl kompromis, s kterým by souhlasilo dost vývozců i dovozců. Ti první by totiž přivítali co nejslabší korunu, druzí mají opačnou touhu. Ale společná jim je nechuť k české koruně. Proč?
Křištálová lupa "Důvody pro euro jsou prosté – vše se zjednoduší, odpadnou měnové výkyvy. Budeme mít prostě o starost míň," shrnuje Martin Černoušek, ředitel firmy Austin Detonator na výrobu trhavin a rozbušek.
V obchodu komplikuje koruna firmám život, hůře se jim sestavuje obchodní plán a na výkyvech směnných kurzů sice mohou prodělat i vydělat, ale nejistota s tím spojená je větší minus než případný zisk.
Nejméně tříleté čekání
Jejich volání po euru nebude jen tak vyslyšeno. Politici z vládních stran našlapují kolem jejich požadavků opatrně, a i kdyby najednou otočili a začali euro do českých peněženek rychle tlačit, nestihnou to dříve než v roce 2012.
To je jen teoretické datum. Mnohem spíše by mohlo být euro přijato až o rok později. "První technicky možné datum je Nový rok 2012. V takovém případě bychom museli vstoupit do systému ERM II už od začátku příštího roku, aby se všechny lhůty daly rozumně stihnout," říká viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl.
ERM II je systém, který omezuje pohyb kurzu koruny vůči euru tak, aby se nevychyloval o více než patnáct procent nahoru či dolů. ČNB však dosud nikdy vstup do této kurzové "svěrací kazajky" vládě nedoporučila. A jaká bude rada centrálních bankéřů letos na podzim, zatím pečlivě tají.
"Přijetí eura k Novému roku 2012 je čistě technicky reálné. Ale do té doby musí být dlouhodobě stabilizované veřejné rozpočty. A na stanovení termínu musí existovat široká shoda," říká opatrně ministr financí Miroslav Kalousek.
Jeho stranický souputník Jiří Čunek si rovnou nebere servítky. "Po splnění všech podmínek vidím jako reálné datum rok 2013," uvedl.
Byznysmeny tedy čekají ještě minimálně tři roky, kdy se budou muset draze zajišťovat proti pohybům měny a pečlivě sledovat kurzovní lístky. Z těch v posledním roce bolí oči hlavně vývozce, kteří kvůli silné koruně dostávají v zahraničí za své výrobky méně peněz nebo musí zdražovat. Naopak dovozci mohou levněji nakupovat a tím dosáhnout na vyšší zisk.
Koruna za poslední rok posílila vůči euru o třináct procent a patřila k nejrychleji zpevňujícím měnám na světě. Země, která chce přijmout euro, musí splnit čtyři základní kritéria, takzvaná maastrichtská. Ta stanovují výši státních dluhů, inflaci a úroky. Kromě toho se musí kurz koruny po dva roky držet vůči euru ve vymezeném pásmu.
Česko mívalo problém se zadlužeností. Ale poslední dva roky růst ekonomiky pomohl srazit schodky rozpočtu a do limitů se vejít. Mimo se naopak vymkla inflace, ale podle odhadů by příští rok měla poklesnout. Ekonomové odhadují, že se podmínky podaří splnit do roku 2012.
"Hodně záleží i na tom, zda je prioritou státu k plnění maastrichtských kritérií aktivně přispět a pomoci, tak jak jsme to viděli na Slovensku a ve Slovinsku," říká analytik České spořitelny Petr Zahradník s tím, že tato vůle v České republice chybí.
Český ostrov
Zatímco podnikatelé, alespoň ti, co se více zaobírají vývozem, mají jasno, zaměstnancům nemusí připadat přijetí či nepřijetí eura zase tak důležité.
Většina lidí totiž vnímá posilující korunu jako čistě dobrou zprávu. Když jedou na dovolenou do zahraničí, tak už si tam nepřipadají, že mají tak hluboko do kapsy. Její rychlé posilování má dopady na podniky a skrze ně na všechny zaměstnance.
Firmy si už příští rok nebudou moci dovolit takový nárůst platů, protože jim část tržeb užírá mimo jiné nevýhodný kurz. Některé pak budou muset i propouštět. Po přijetí eura by se také firmy nemusely proti pohybům kurzu zajišťovat a odpadly by jim náklady na směnu.
Navíc v eurech se bude odehrávat čím dál více zahraničního obchodu s tím, jak příští rok přijme euro Slovensko, kam jde desetina našeho exportu. Následně se chce přidat i Polsko. Česko s Maďarskem tak zůstanou malým ostrůvkem s vlastní měnou.
Odpůrci eura varují, že by jeho zavedení zvedlo ceny. Mimo jiné proto, že dnes mají dovozci díky sílící měně větší prostor pro zlevnění. Nedávný průzkum MF DNES ukázal, že jej na zákazníky příliš nepřenášejí a raději si zvyšují zisky.
