Podle ekonomů je mzdový vývoj směrem dolů logický – jen v podnikové praxi je tento postup velice strnulý. Navíc v době dlouholeté prosperity nebyl potřeba.
"Z pohledu ekonomické teorie výdělky zaměstnanců určuje trh, cena práce by tak měla být logicky pohyblivá i směrem dolů," říká ekonom Jiří Soustružník ze společnosti Patria Finance.
Hlavní otázkou však je, jak tuto "flexibilitu" uplatnit na pracovišti. Z právního hlediska totiž nelze nikoho ke snížení mzdy donutit, lze jen vyzvat k dobrovolnému kroku, který je však často vynucen hrozbou propuštění.
Kratší pracovní týden a neplacená dovolená
V hodně postižených oborech, například ve strojírenství a těžkém průmyslu, se mzdy snižují často. Zde však zaměstnavatelé využívají jiné metody, kterou je krácení pracovního týdne. Kvůli nedostatku zakázek si totiž tyto firmy nemohou dovolit nechat jet výrobní linky celý týden. Proto posílají dělníky na pátek, někdy i čtvrtek, domů. Těm se tak automaticky sníží mzda o dvacet až čtyřicet procent.
"Tlaky na snížení mezd vnímáme už od konce loňského roku a tato situace se stále prohlubuje. Někdy ale lidi od propouštění nezachrání ani jejich souhlas se snížením mezd," říká Josef Středula, šéf odborového sdružení KOVO.
Poukazuje tak například na společnost Intos z Žebráku, která nejdříve začátkem roku přiměla zaměstnance ke snížení mezd na šedesát procent a v červnu pak přesto vyhlásila propuštění všech 183 lidí.
Kromě strojírenských a hutních podniků ke mzdovým úsporám podle personalistů nejčastěji přikročí firmy, kde je menší počet zaměstnanců a kde je také vysoká míra ztotožnění zaměstnance s firmou.
"Nejčastěji to dělají středně velké firmy z oblasti financí, informačních technologií a všeobecně ze služeb, kde jsou náklady na mzdy jedním z hlavních firemních nákladů," říká Barbora Tomšovská ze společnosti Touchdown. Tyto firmy nechtějí o své lidi přijít, ale zároveň je v době útlumu jejich byznysu nechtějí platit. Často je proto posílají na neplacenou dovolenou.
"Všichni souhlasili, že v případě poklesu zakázek budeme čerpat jeden měsíc neplaceného volna," potvrzuje šéf české pobočky světové reklamní agentury McCann Erickson Jan Binar.
Kdo snižoval mzdyČesko Tatra – vedení má o 10 procent nižší platy, ostatním se zkrátil pracovní týden. ČSA – jednání ještě probíhají, ale mzdy se zřejmě sníží na úroveň loňského roku, vedení si snížilo platy o 15 procent. Intos Žebrák – má zkrácený pracovní týden a mzdy nižší asi o 40 procent, na podzim firma končí úplně. Svět Boston Globe – zaměstnanci přistoupili na snížení mezd o šest procent. Hawlett Packard – snížil mzdy o 2,5 až 20 procent, podle pozice. General Motors – vedení má o 10 procent nižší platy, ostatní o tři až sedm procent. |
