Pro vládu je to špatná zpráva. Nezlikvidované vozy totiž zabírají místo těm, jejichž majitelé plánují využít třicetitisícový příspěvek na šrotovné. To ve středu spolu s dalšími protikrizovými opatřeními schválili senátoři a čeká se na podpis prezidenta.
Podmínkou pro rozběhnutí šrotovného tak zřejmě budou příspěvky vrakovištím na likvidaci odevzdaných aut, které ještě v březnu tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík rezolutně odmítal.
"Vrakoviště vznikala dobrovolně jako běžné podnikatelské záměry. Tudíž není důvod, proč by měli daňoví poplatníci ze svých peněz pokrývat ztráty vzniklé z dočasného výkyvu cen kovošrotu na trhu," řekl v dubnu mluvčí resortu Jakub Kašpar.
Kolik peněz by zpracovatelé autovraků za jeden zlikvidovaný starý vůz dostali, zatím není jasné. Nicméně provozovatelé vrakovišť odhadují ztrátu na likvidaci jednoho takového auta na stokoruny až pár tisícovek. Záleží, jak je auto staré a kolik dílů se z něj ještě podaří prodat.
"Určitě bych nemluvil o tom, že nám bude ministerstvo něco proplácet. Půjde o příspěvek," řekl předseda Sdružení zpracovatelů autovraků Jan Volejník.
Potíž u starých aut spočívá v tom, že jediným příjmem z jejich likvidace je právě cena šrotu. "Náhradní díly z těchto aut jsou neprodejné. Páčky pod volant ze stodvacítky nebo z wartburgu si dnes nikdo nekoupí," popsal Jan Desenský z chrudimské Agentury D-K, která se likvidací autovraků zabývá.
"Když se zavede šrotovné a nárazově počet takových aut stoupne, může to skončit kilometrovými frontami před přeplněnými vrakovišti," varoval.
Peníze, které by měl stát začít zpracovatelům autovraků platit, nebudou pocházet z částky vyčleněné na šrotovné. "Tyto příspěvky by se financovaly z poplatků za převod aut nesplňujících emisní normy, které platí od letoška," upřesnila Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.
Pokud se podaří s provozovateli autovrakovišť dohodnout, neměl by v České republice nastat scénář ze Slovenska, kde se před vrakovišti tvořily mnohahodinové fronty, sepisovaly se pořadníky a pracovníci autovrakovišť za převzetí auta nelegálně vybírali poplatky.
Vozy tam totiž bylo možné odevzdávat jen v necelé třicítce vrakovišť, v České republice by to mělo být možné u všech zpracovatelů, kteří mají oprávnění k ekologické likvidaci vraků – tedy zhruba u pěti set firem. "Předpokládám, že k odběru autovraků by byla oprávněna všechna," řekl Volejník.
Jak přesně bude systém vyplácení šrotovného vypadat, určí vláda svým nařízením stejně jako termín, kdy se začnou příspěvky vyplácet.
Zákon, který ještě čeká na podpis prezidenta, pouze stanoví, jaké auto je třeba odevzdat a jaké koupit, aby měl majitel nárok na příspěvek. Vrak musí být starý aspoň deset let, žadatel o šrotovné ho musí vlastnit minimálně dva roky a auto, které si vybere, musí produkovat maximálně 160 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Na vozy poháněné elektromotorem, stlačeným zemním plynem a hybridní auta bude možné získat dvojnásobný příspěvek.
Stát by měl na výplatu šrotovného podle ministra financí Eduarda Janoty vyčlenit maximálně dvě a půl miliardy korun.
Podle znění zákona je pravděpodobnější, že zájemce o šrotovné nechá své auto nejprve zlikvidovat, potom si pořídí nové a následně bude žádat o vrácení třicetitisícové částky. Napovídá tomu to, že na šrotovné bude stačit doklad o likvidaci starý až půl roku a slevu bude možné nárokovat ještě šest měsíců po registraci nového auta.
Zatím není jasné ani to, zda bude muset ke státnímu příspěvku přidat slevu i prodejce, jak to bylo například na Slovensku. "O těchto detailech se stále jedná," řekla Krebsová.
