Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chcete vyšší plat? Studujte!

aktualizováno 
Praha - Vystudovat vysokou školu se v Čechách vyplácí. Vysokoškolák si totiž vydělá v průměru o 80 procent více než středoškolák a více než dvakrát tolik než člověk, který dosáhl pouze základního vzdělání. Obdobné proporce platí i ve vyspělých zemích. V těch je však podíl vysokoškoláků výrazně vyšší. Zatímco v Čechách má vysokou školu zhruba 11 procent ekonomicky aktivních obyvatel, tak v hospodářsky nejvyspělejších zemích světa je to o 7 procent více. Přitom platí, že čím má země vysokoškolsky vzdělaných lidí méně, tím jsou lépe placeni.
"Největší rozdíly mezi platem vysokoškoláka a středoškoláka jsou v rozvojových zemích," potvrdil Daniel Münich z ekonomického ústavu Cerge. To je podle něj dáno tím, že nejvyšší stupeň vzdělání není v těchto zemích tak rozšířený, a pokud jej už někdo získá, je placen špičkově.

"V České republice ale zatím nezvítězil při odměňování princip zásluhovosti nad gerontokracií," říká poslanec Petr Matějů, který je členem Výboru pro vědu, vzdělání a kulturu. Nástupní plat vysokoškoláka je tak v Čechách oproti světu nízký a zvyšuje se až s "odpracovanými lety".

Lepší je vývoj v soukromém sektoru, kde jsou podle sociologů schopnosti zaměstnanců odměňovány dříve, bez ohledu na věk. "Opačná je však situace ve státní a veřejné správě, kde platí gerontokratické tabulky," říká Matějů.

Ze srovnání výše mezd podle dosaženého vzdělání v 19 zemích, které provedla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj sdružující nejvyspělejší země světa, vyplývá, že lépe než Češi jsou na tom například Američané či Portugalci. Naopak nejméně motivace k delšímu studiu mají severské národy jako Dánové či Švédové. Přibližně stejně jsou po studiích placeni Maďaři.

Ve všech případech však s vyšším vzděláním plat roste. Větší rozdíly jsou přitom mezi vysokoškoláky a středoškoláky než mezi středoškoláky a těmi, kdo dokončí pouze základní školu. V takovém případě se mezera v příjmech pohybuje mezi dvaceti až třiceti procenty. V ČR je středoškolák po vystudování odměněn na platu asi třicetiprocentní prémií.

Na úrovni zemí EU, stejně tak jako většina dalších kandidátských zemí, je však ČR co do uvedených proporcí až několik posledních let. "Úloha vzdělání se od roku 1990 podstatně zvýšila," říká sociolog Miroslav Flek. K prudkému nárůstu mzdových rozdílů vzdělání proto došlo zejména v letech 1991 až 1993.

K dalšímu prohlubování mzdových rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání už podle sociologů zřejmě docházet nebude.

Vyřešena by však měla být problematická situace ve státní správě. "Jinak to bude mít katastrofické následky pro školství, zdravotnictví a podobně, protože mladí lidé nebudou chtít za tyto peníze pracovat," obává se Matějů. Podle bývalého ministra financí a nyní ekonoma Raiffeisenbanky Pavla Mertlíka je lékem reforma veřejných financí, zavedení státní služby a další dílčí opatření tohoto typu.

Motivací k vyššímu vzdělání by kromě lepších příjmů měl být i fakt, že v této skupině není tolik nezaměstnaných jako mezi lidmi se základním či středním vzděláním. V EU činila v roce 1997 míra nezaměstnanosti u vysokoškoláků šest procent oproti deseti procentům ve skupině středoškoláků a 14 procentům u lidí se základním vzděláním.
Podobná je i situace v ČR. Míra nezaměstnanosti ve skupině vysokoškolsky vzdělaných lidí se již od počátku 90. let drží pod dvěma procenty.

Naopak míra nezaměstnanosti u lidí se základním vzděláním se dlouhodobě blíží 15 procentům.




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.