Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chile chce být zeleným ostrovem Latinské Ameriky, pomohou i české firmy

  15:00aktualizováno  15:00
Ještě před čtyřmi lety existovalo v Chile jen pár zelených elektráren. Jejich podíl na celkové produkci elektřiny byl zanedbatelný. Přišel však zlom, loni podíl obnovitelných zdrojů dosáhl 14 procent a dál rychle roste. Jihoamerická země má totiž v obnovitelných zdrojích ambiciózní plány a tamní zelený boom přilákal i české investory.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Když se řekne Chile, lidem se nejspíš vybaví Václav Klaus a jeho aféra s ukradeným perem. Nebo neopatrný našinec, který zapálil tamní národní park. Ale že by tahle země na opačném konci světa mohla patřit k budoucím lídrům ve výrobě elektřiny z čistých zdrojů, už napadne málokoho.

„V Chile jsme měli vždy problém s nedostatkem energie. Zvažovali jsme třeba i výstavbu jaderných zdrojů, ale to lidé nechtěli. Je to poměrně drahé, a navíc máme častá zemětřesení. Ze všech scénářů jsme nakonec vybrali cestu obnovitelných zdrojů,“ říká chilský velvyslanec v Česku Renán Fuentealba.

Fotogalerie

Země si vytyčila poměrně ambiciózní cíle. Vládní dokumenty počítají s tím, že v roce 2035 by měl podíl zelených zdrojů činit 60 procent. A o 15 let později dokonce 70 procent.

Chilský ministr energetiky Andrés Rebolledo se však před časem nechal slyšet, že díky poklesu výrobních nákladů se tyto cíle podaří naplnit mnohem dříve a že v roce 2050 bude země v zelených elektrárnách vyrábět 90 procent elektřiny. A ozývají se i hlasy, že to klidně může být i sto procent.

To jsou plány, které nemá ani Německo, jež patří v energetické revoluci k celosvětovým lídrům. Chile, kde dnes pochází kolem 44 procent elektřiny z uhlí, má pro solární a větrné elektrárny výjimečné podmínky. Zejména na severu a ve střední části země, kde je přes 300 slunečných dní v roce, a u Pacifiku i v horách hodně fouká.

Chile, které patří k nejstabilnějším zemím v regionu, se dlouhodobě potýká s nedostatkem elektřiny. Je závislé na dovozu ať už samotné elektřiny, či surovin - uhlí a plynu - pro její výrobu. Elektřina je kvůli tomu relativně drahá a výpadky nejsou výjimečné.

Aukce energií na chilský způsob

Chile třeba na rozdíl od Česka nešlo cestou dotací nebo zvýhodněných výkupních cen, ale prostřednictvím aukcí. Vzhledem k vyšším tržním cenám za elektřinu z konvenčních zdrojů jsou už obnovitelné zdroje prakticky konkurenceschopné.

„Dodavatelé dopředu vědí, jaké budou jejich ceny ve střednědobém horizontu, že se to s každou novou vládou nebude měnit. Chile navíc potřebuje dostatek elektřiny pro svůj těžební průmysl, jsme stále největším producentem mědi,“ dodává Fuentealba.

Češi v Chile

  • Česká firma Solek Group pokrývá jihoamerickou zemi fotovoltaickými panely. Chile má pro rozvoj zelené energie příznivé podmínky.
  • 14 % je podíl obnovitelných zdrojů (2016) na výrobě elektřiny v Chile
  • 70 % elektřiny by v roce 2050 chtělo Chile vyrábět z obnovitelných zdrojů. Vláda chce cíle zvednout až na 90 či 100 %
  • 30 % světové produkce mědi pochází z Chile (země je jejím největším producentem s velkým náskokem před Čínou a Peru)
  • 48 % exportu z Chile je spojeno s mědí, největší část vývozů míří do Číny
  • 60 % vyrobené elektřiny by mělo v Chile v roce 2035 pocházet ze zelených zdrojů

Zdroje: Národní energetický úřad Chile, Geologická služba USA, OSN

To láká i investory z Česka. Třeba společnost Solek Group, která v Chile staví fotovoltaické elektrárny. Firma začátkem letošního roku připojila k síti první třímegawattový zdroj, který vyrostl na rozloze více než 11 fotbalových hřišť poblíž města Illapel ve středním Chile.

V nejbližší době má Solek spustit provoz dvou stejně velkých elektráren, další budou následovat vzápětí. „Jsme ve fázi prudkého developmentu, náš cíl je přes 200 megawattů v malých zdrojích,“ říká šéf firmy Zdeněk Sobotka.

Jeho Solek funguje i v Chile jako developer - projekt od začátku připraví, postaví, uvede do provozu, ověří, zda vše funguje, a prodá. Prostřednictvím dluhopisů, které firma nedávno uvedla na trh, se na tom mohou podílet i drobní investoři.

Výhodou v Chile je, že malé projekty do devíti megawattů mohou dostat „stabilizovanou cenu“, která se vypočítává ze všech tržních cen na trhu. „Cena se mění každých šest měsíců, ale dlouhodobě se pohybuje okolo 60 až 70 dolarů za megawatthodinu. Díky nízké ceně a nulové dotaci neexistuje riziko jakéhokoli státního zásahu,“ tvrdí Sobotka.

Objevují se však i pochybnosti, zda Chile může takový nástup zelených zdrojů zvládnout. Řada obřích projektů, které nemohou využít stabilizovaných cen, totiž může mít problém s financováním svých projektů, protože v aukcích možná příliš riskovaly a podstřelily ceny.

„Spekulovaly na pokles ceny technologie a inflaci. Ale povinnost dodávat mají až od roku 2021 či 2022, nakonec to pro ně může být zajímavé. Bude záležet na tom, jak bude klesat cena technologie,“ dodává Sobotka.

Další brzdou by mohl být stav rozvodné sítě, která zatím není na rozvoj zelených elektráren zcela připravena. Ačkoliv do jejího rozvoje investuje Chile obrovské prostředky, zatím ještě není spolehlivě propojen sever se středem země.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kostýmy Noční hlídky byly z části vyrobeny z koberců z IKEA.
Vytvořte si vlastní plášť z Hry o trůny, inzeruje IKEA své produkty

S informací, že kostýmy Noční hlídky ze seriálu Hra o trůny jsou ve skutečnosti koberce z IKEA, naložil nábytkový řetězec po svém. Na facebookovém profilu...  celý článek

Donald Trump přivítal ve svém sídle čínského prezidenta s chotí. (6.4.2017)
Přezkum duševního vlastnictví nesmí poškodit obchod, vzkázala Čína Trumpovi

Čína bude bránit své zájmy, pokud Spojené státy poškodí vzájemné obchodní vazby, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na memorandum podepsané...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.