Chřipka přinesla výrobcům léků žně

P r a h a - Chřipková epidemie přinesla farmaceutickým firmám stejné období, jaké jiní prodejci zažívají před Vánocemi.
V lékárnách se tvoří fronty, v televizi se střídají reklamy na nejrůznější preparáty proti teplotám a nachlazení. Mediální agentury odhadují, že téměř polovina ze tři čtvrtě miliardy vydané ročně na reklamu na léky se utratí v únoru a v listopadu. V té době chřipka zpravidla útočí.

„Obvykle se buď v prvním nebo posledním čtvrtletí v roce prodávají protichřipkové léky nejlépe. V prvním čtvrtletí utržíme někdy až o polovinu více než v tom následujícím,“ říká Tomaž Indihar, marketingový ředitel tuzemské pobočky slovinské firmy Krka.

Za prostředky proti chřipce utratí Češi ročně stamiliony korun. „Speciálních kombinovaných léků, jako je Coldrex, Modafen či Nurofen, se loni prodalo zhruba za 150 milionů korun. Celkový objem prodaných analgetik, tedy léků proti bolesti a horečce, dosáhl asi 900 milionů, i když v této kategorii značná část prodaných léků s chřipkou nesouvisí,“ uvedla zástupkyně jedné z farmaceutických společností působících v Česku.

Nemalou zátěž představuje zima i pro státní pokladnu. Vyplácené nemocenské dávky přesáhly během loňského podzimu a zimy jedenáct miliard korun, jaro a léto byly skoro o třetinu „levnější“.

Všeobecná zdravotní pojišťovna uhradila minulou zimu lékárnám předepsané medikamenty proti horečce a kašli za 152 milionů korun. „Nejčastěji používaným lékem při chřipce je levný paralen. Není to proto, že by lékaři předepisovali laciné věci, ale je to první, co vyzkoušejí,“ míní vedoucí pražské lékárny Ládví.

I nemocní, kteří se kurýrují bez lékaře, často sahají po přístupnějším paralenu či acylpyrinu. „Především starší si kupují, na co jsou zvyklí: paralen, vitamin C a kapky. Zajímavé je, že ti, kdo si ještě pamatují původní aspirin od německé firmy Bayer, jej často vyžadují i dnes, i když je dražší než acylpyrin,“ říká mluvčí České lékárnické komory Jan Horáček.

Nákupní rozhodování mladší generace je však podle něj už silně ovlivněno vysílanými reklamami. Farmaceutické společnosti na ni líčí především v televizi. „Teď nasazujeme do televize reklamu na pastilky Septolete. Propagace na obrazovkách je pro nás spolu s reklamou přímo v lékárnách nejdůležitější. Všechno ostatní hraje jen podpůrnou roli,“ říká Indahar. Podle Jany Čepelkové z mediální agentury ARBOmedia dosahují v lednu a únoru výdaje na reklamu na léky asi pěti procent z investic do televize.

Sami lékárníci nepovažují letošní zimu za výjimečnou. „Do lékárny mi teď chodí tak o sedmdesát procent víc lidí než třeba v listopadu. To však není nic mimořádného, pamatuju doby, kdy to byly i troj- či čtyřnásobky,“ říká Horáček. „Nejvíce se lidé hromadili minulý týden, hlavně matky přicházely s recepty pro své děti. Tato vlna už pominula, teď chodí více dospělí,“ přidává se laborantka lékárny U Hvězdy v Chomutově Lea Řezníčková, která přírůstek zákazníků odhaduje obdobně.

Na Moravě zatím příznaky epidemie nezaznamenali, i zde se však zvyšuje prodej vitaminů a léků, které lidé v lékárnách nakupují kvůli prevenci. Naopak v supermarketech se prodej džusů nebo multivitaminových tablet příliš nezměnil. „Ve srovnání s nechřipkovými týdny se tržby v tomto sortimentu zvýšily jen slabě, o několik procent,“ tvrdí mluvčí Delvity Karin Petrikovitsová. Jen mírné, asi patnáctiprocentní zlepšení zaznamenaly diskontní prodejny Penny Market.

Ve větší míře se mimo lékárny neprodávají ani léky, u kterých to zákon umožňuje, tedy třeba paralen či panadol. Delvita nyní testuje prodej asi šesti položek ve vybraných prodejnách. „Původní velký zájem o prodej těchto léků rychle opadl. Panuje u nich tvrdá cenová regulace, takže marže je zhruba kolem 18 procent. Není možné prodávat paralen v noci u benzinové pumpy za třicet korun, jak si někteří mysleli,“ vysvětluje příčiny nadále dominantního postavení lékáren Horáček.