Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čínské biliony se dávají do pohybu. Vláda vytváří megakorporace

  14:03aktualizováno  14:03
Komunistická strana Číny hodlá zefektivnit nevýkonné fungování velkých státních firem jejich slučováním. Bojuje tak s klesající produktivitou práce a nízkou konkurenceschopností na globálním poli. Ambiciózní plán má však mnohé nástrahy. Vytvoření státních gigantů nezbytně neznamená, že firmy začnou vykazovat lepší výsledky. Probíhající reformy navíc jen částečně posouvají tamní ekonomiku směrem k více tržnímu modelu.

Už loni v srpnu došlo například ke sloučení dvou výrobců vlakových souprav - China CNR Corp. a CSR Corp - v rámci kterého vznikl strojírenský mamut CRCC Corp o tržní kapitalizaci 130 miliard dolarů. | foto: Profimedia.cz

Čínskou lidovou republikou vlastněný korporátní sektor představuje asi 40 procent průmyslových aktiv a 18 procent celkové zaměstnanosti druhé největší ekonomiky světa. Zároveň je zdrojem ekonomické síly pro tamní komunistickou stranu.

Toto sponzorství se Číně dlouhodobě nevyplácí. Neefektivní státní firmy se ziskovostí asi 2,8 procenta zpomalují tamní růst. Srovnatelně velké soukromé byznysy mají zisky kolem 10,6 procent. Ještě v roce 2014 měly přitom velké státní firmy výnosy kolem 4 procent. Velké státní společnosti jsou navíc notoricky předlužené.

Tikající dluh čínských státních firem je hrozbou pro celou ekonomiku

Celkové výnosy více než sta čínských státních gigantů od strojírenských závodů po banky činí 4,1 bilionu dolarů (skoro 99 bilionů korun), což je pro porovnání ekonomika celého Japonska.

Restrukturalizace a zefektivnění těchto státních entit přitom patří přitom mezi pilíře ekonomické strategie prezidenta Si Ťin-pchinga a premiéra Li Kche-čchianga, ve které se zavázali ekonomiku o velikosti 10 bilionů dolarů zbavit závislosti na masivních investicích do infrastruktury na dluh. Celkově má Čína v plánu sloučit nebo ořezat 111 korporací, ze kterých ve výsledku vznikne 40 klíčových firem.

Čína se totiž již delší dobu snaží klesající exporty nahradit stabilnější domácí spotřebou. Mezi kroky, které mají napomoci transformaci čínské ekonomiky, patří revize těchto korporátních entit. Čína od roku 2014 podle agentury Bloomberg ohlásila fúze aktiv v objemu přesahujícím bilion dolarů (asi 24 bilionů korun), což bude při dokončení znamenat největší zásah státu od devadesátých let.

Produktivita čínské práce roste pomalu

Přebujelý státní sektor se neobejde bez rázného zásahu, po kterém si vláda hodlá ponechat kontrolu nad strategickými sektory jako energetika, telekomunikace nebo banky, přičemž konsoliduje skomírající průmyslové giganty a zároveň sníží jejich nadbytečnou kapacitu. Růst produktivity práce v Číně je totiž zhruba na desetině růstu produktivity v USA, Japonsku a dokonce i Evropské unii. Bez vládní generálky v neefektivních podnicích tak Čína má problémy s konkurenceschopností.

„Střednědobý výhled růstu čínské ekonomiky závisí na schopnosti vlády zreformovat přebujelý a neefektivní státní sektor,“ uvádí případová zpráva Bloomberg Intelligence. Zefektivnění státem ovládaných entit však podle dokumentu nemusí nezbytně vyžadovat jejich privatizaci.

Vnitřní konkurence někdy škodí

Už loni v srpnu došlo například ke sloučení dvou výrobců vlakových souprav - China CNR Corp. a CSR Corp - v rámci kterého vznikl strojírenský mamut CRCC Corp o tržní kapitalizaci 130 miliard dolarů. Čína si od fúze slibuje větší konkurenceschopnost na mezinárodním poli, díky které by společnost mohla dosáhnout na největší zakázky v odvětví.

Obě původní firmy - CNR a CSR - se před před pěti lety utkaly o zakázku v Turecku v objemu 180 milionů dolarů. Snaha obou podseknout cenu kontraktu ale skončila fiaskem a zakázku získala konkurenční jihokorejská společnost. Čínská vlaková jednička chce konkurovat hlavním hráčům na trhu, jakými jsou německý Siemens a francouzský Alstom v regionech jihovýchodní Asie, ale i USA nebo Afriky.

Další sloučení proběhla v odvětvích jako energetika, zemědělství, loďařství či ocelářství. Celkově vláda takto skrze zřízenou komisi kontroluje 10 procent svých korporátních aktiv.

Ne všichni si ale myslí, že čínská komunistická strana vykročila správným směrem. Například ředitel Institutu Unirule v Pekingu Šeng Chung loni v prosinci pro americký deník The Wall Street Journal uvedl, že by se „nevýdělečné státní firmy měly uzavřít spíše než sloučit.“

Čínská vláda je ale o správnosti svých kroků pevně přesvědčena. Letos v létě představila nové administrativní kroky, které mají slučování státních firem urychlit. Jenže její plánování zřejmě narazí na komplikovanou strukturu firem, ve kterých mají podíl jak regionální vlády, tak soukromé společnosti. K tomu, aby ke slučování proběhlo úspěšně, je potřeba souhlas většiny akcionářů firem. Spíše než o rychlou transformaci jejích struktur, tak korporace čeká postupný slučovací proces.

Postupný proces

Konsolidační proces ale není pro Říši středu novinkou. Tamní vláda se snaží velké podniky přidržet na uzdě již od devadesátých let, kdy tehdejší premiér Ču Žung-ťi přistoupil k šokové terapii, jejímž důsledku došlo k masivnímu propouštění a zavírání firem. Čína mnoho z nich také předala soukromému sektoru.

Postupně realizované kroky měl v agendě již někdejší premiér Wen Ťia-pao, který v roce 2003 zřídil zmíněnou komisi, která na státem vlastněné korporace dohlíží. Její šéf Li Žung-žung ještě ten samý rok oznámil, že počet firem se do roku 2010 sníží ze 196 na 100 – úkol, kterého Číňané nedosáhli do dneška.

Energetické megafúze již brzy

Další sloučení přijdou patrně na řadu již v dohledné době. Rýsuje se spojení největšího čínského producenta uhlí Shenhua Group a tamního jaderného giganta China General Nuclear Power.

Analytik China Enterprise institute Li Ťin odhaduje, že počet státních forem pod agenturní kontrolou klesne do roku 2020 na 80. Podle strategického experta SWS Research Sie Wej-jü dojde ještě ke sloučení 10 podniků z odvětví energetiky, železářství a těžařství, které jsou v současnosti nejvíc ohrožené.

Zejména železářství je na konsolidaci více než zralé. Podle čínského Ministerstva průmyslu a informací je v zemi 500 železáren, z toho 34 z nich je kótovaných na burze. Čína je největším vývozcem oceli na světě, na kterého navíc dopadá 85 nových regulací a daňových opatření, které země jako USA nebo Indie zavedly v polovině letošního roku.

Plánuje se sloučení šanghajské BaoSteel Group a Wuhan Iron & Steel se sídlem v centrální provincii Chu-pej. Vzniklý behemot by následně mohl do svých struktur začlenit menší nevýkonné železárny a přiškrtit tak nadprodukci.

Komunisté v moci nepoleví

Vyvstává však otázka, zda-li se tamní vláda a potažmo komunistická strana hodlá vzdát kontroly nad velkými celky ekonomiky nebo jí spíše jde o utužení mocenského postavení. Státní podniky jsou totiž velkým prostředím pro korupci, kterou se současný prezident Si Ťin-pching zavázal v roce 2013 vymýtit. V rámci jeho korupční kampaně skončilo za mřížemi velké množství politických i armádních špiček včetně někdejšího šéfa konsolidační agentury Ťianga Ťie-mina.

„Tyto reformy v konečném důsledku posílí, nikoli oslabí, sílu strany,“ uved Willy Wo-Lap Lam z hongkongské univerzity pro agenturu Bloomberg. Vyplývá to podle něj ze samotné historie partaje.

Minimálně padesát strategických obřích korporací z oblastí zbrojařství, energetiky a technologií tak zůstane příjemci štědré státní podpory. Zbytek potom čeká postupná konsolidace. Vzniklá organizační struktura však může do budoucna mít značné potíže. Například zmíněné BaoSteel a Wuhan Steel jsou od sebe vzdáleny tisíce kilometrů, což je jednou z dalších překážek na cestě k zefektivnění fungování velkých státních firem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.