„Čínská nákupní aktivita nejspíš zůstane letos zůstane pomalá,“ uvedl Pe-čchun Po-o z právní akviziční společnosti Baker & McKenzie se sídlem v Pekingu. Zpomalení investic o 67 procent se představuje největší propad za srovnatelné období od globální finanční krize z roku 2009, vyplývá z dat zpracovaných agenturou Bloomberg.
Analytici prudké zpomalení toku čínských peněz přisuzují dvěma hlavním faktorům. Prvním jsou kapitálové restrikce, které tamní vláda začala uplatňovat kvůli obavě z masivního odlivu peněz ze země. Čína totiž loni zaznamenala rekordní odliv kapitálu způsobený hlavně očekáváním, že čínský jüan bude pokračovat v poklesu vůči dolaru. Na vině byl i pomalejší růst domácí poptávky.
Druhým neméně závažným důvodem je zdrženlivost vlastníků firem svěřit svůj majetek do čínských rukou. Již v minulosti se objevily obavy z toho, že říše středu lační po strategických technologických a energetických firmách. Mnozí podnikatelé i politici varovali před tím, že je v zájmu národní suverenity takové firmy neprodávat. Tato tendence je patrná nejvíce ve Spojených státech, které si své technologie zpravidla velice přísně střeží.
Nesystematičnost dostane stopku
Naopak v Evropě se vnímání čínských čínských liší v zemi od země. Zatímco v Německu platí Čína za konkurenta, pro země jako Maďarsko jsou východní peníze vítanou formou investic.
Německo v záplavě čínských investic. Evropa investuje na východě málo |
Podobnou situaci lze vnímat i u současné české vládní reprezentace, která čínské miliardy vesměs vítá. I u nás se ale objevují hlasy o nesystematičnosti čínské nákupní strategie. Čínské skupiny v čele s CEFC zde v uplynulých letech investovaly velice různorodě: od fotbalového klubu Slavia po pivovar Lobkowitz, strojírenskou společnost Žďas nebo pražský komerční komplex Florentinum.
I to se ale začíná měnit. Usměrnění toku čínských miliard se stalo jednou z priorit vlády v Pekingu. Ta chce do konce letošního září omezit přímé investice nad miliardu dolarů pouze na odvětví, kterým se nakupující firma prvotně zabývá. Úplnou stopku mají dostat akvizice za více než 10 miliard dolarů. Čínské státní podniky by podle dřívějších informací neměly mít možnost uzavírat nákupy nad jednu miliardu dolarů.
Na Západě začíná panovat skepse
Zahraniční prodejci firem navíc začínají být vůči čínským slibům skeptičtí. Podepsala se na tom mimo jiné vlna zrušení čínských akvizic v zahraničí za téměř 75 miliard dolarů (1 822 miliard korun, více jsme psali zde). Ty Číňanům zatrhly místní regulační úřady.
Některé západní firmy nyní do úmluv o prodeji podílů i celých podniků začaly zavádět klauzule o vysokých finančních postizích v případě, že z domluveného obchodu nakonec sejde. Jiné podniky zase kvůli obavám z odstoupení z dohody odmítly jinak štědré čínské námluvy. Ty, které se s Číňany přece chtějí dohodnout, nyní požadují desetiprocentní zálohu z celé transakce. V minulosti si vystačily se dvěma procenty.
I když je Česko k čínským penězům nadále vstřícné, i zde panuje mírné zklamání. Příliv čínského kapitálu do tuzemských firem klesl již loni a řada ohlášených vstupů čínských firem má zpoždění. Česká republika navíc v tomto ohledu částečně zaspala dobu a obchodní vztahy s Čínou začala například oproti sousednímu Polsku rozšiřovat se zpožděním. I když jsou čínské investice u nás řádově menší než ty ve větších ekonomikách, přísnější kapitálové kontroly a strategičtější plánování investic pocítí i tuzemské podniky.
O tom, že o české firmy je ale v Pekingu zájem, svědčí i sobotní prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Ten je součástí české politické a obchodní delegace při příležitosti návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Číně. Investiční fond čínské banky ICBC by dle Havlíčka mohl vstoupit jako strategický partner do koncernu Vítkovice. ICBC nyní zkoumá, jak na tom firma je. Vítkovice se již delší dobu potýkají s finančními problémy.
Zpomalený tok peněz
Trend ve zpomalení nákupů firem je ale i tak patrný. Čínská developerská společnost Shandong Tyan Home vycouvala z nákupu podílu v australské těžařské společnosti Barrick Gold za 1,3 miliardy dolarů. Jako důvod označila právě kapitálové kontroly. Nejinak tomu bylo i v případě nákupu americké zábavní společnosti Dick Clark Productions, kterou čínský konglomerát Dalian Wanda odpískal ze stejných důvodů.
„Kapitálové kontroly mají zjevně tlumící efekt na přímé čínské nákupy v zahraničí,“ uvedl šéf akvizic a nákupů pro asijský a pacifický region švýcarské skupiny Credit Souisse Joseph Gallagher. „Čínské společnosti, zejména ty se sídlem doma, budou mít problém uzavírat dohody. Většinou nemají offshorové podniky nebo přístup k offshoreovému financování,“ vysvětlil.
Až poloviční propad v nákupech
I zde se však najdou výjimky. Například konglomerát HNA, který má v portfoliu letadla nebo hotely, letos rozhodil nákupní síť, ve které již uvázl 10procentní podíl v Deutsche Bank nebo singapurská logistická firma CWT. Zelenou od čínských regulátorů dostala obří akvizice švýcarského výrobce semen Syngenta čínskou firmou National Chemical za 43 miliard dolarů. Platí tedy, že pokud regulátor, potažmo čínská vláda shledá nákup za strategicky výhodný, dostane zelenou.
I tak se očekává, že objem čínských akvizic letos oproti roku 2016 spadne o 40 až 50 procent, uvedl pro agenturu Bloomberg svůj odhad Fang Ťien, který v právní společnosti Linklaters zastává vysokou manažerskou pozici pro čínský trh. Očekává se zejména pokles obřích miliardových investic.
