Pochmurnou loňskou náladu investorů do čínských firem odrážejí indexy na hlavních burzách v Šanghaji a v Šen-čenu. První zmíněný propadl loni meziročně o 24,6 procenta, druhý skončil slabší dokonce o 33,25 procent.
Oba akciové trhy na tom byly podle analytické společnosti Wind Information nejhůře od roku 2008.
Ať už se jednalo o jakékoliv investice od technologií po služby, investoři měli solidní jistotu, že o značnou část svých peněz přijdou. Na šanghajské burze spadlo všech deset sektorů. Nejhůře, s 34procentním propadem si vedl technologický sektor, ale ani nejlepší odvětví energetiky nemělo důvod slavit - výkon byl nižší o jedenáct procent. Před deseti lety index na této burze během roku ztratil 65 procent.
Burza v Hong Kongu si vedla o něco lépe, ale přesto loni akcie zažily sešup o 13,61 procenta.
Na výprodeje měly dopad zejména globální události. Číně velmi ublížila celní válka s USA, kterou iniciovala administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Náladu příliš nepomohlo zmírnit opatření čínské národní banky, která snížila povinný limit rezerv pro komerční banky a tím do bankovního sektoru nepřímo napumpovala až 750 miliard juanů.
Začátkem prosince se americký a čínský prezident dohodli, že na devadesát dní složí zbraně, a dali tak alespoň naději na zlepšení situace v roce 2019.
Někteří ekonomové věří, že dojde ke zmírnění výše cel, která obě velmoci vzájemně uvalily na obchod.
V minulém roce však pokulhávaly i některé oblasti čínské ekonomiky, což nemusí být důsledek vlivu obchodních restrikcí. Známky zpomalování jevil výrobní sektor, oslabil však také index nákupních manažerů. Peking je si vědom toho, že ekonomika Číny se ocitla za vrcholem a po desetiletích růstu ji čeká cesta opačným směrem.
