Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemanovy obchody s Čínou váznou, většina projektů zůstává na papíře

  1:00aktualizováno  1:00
230 miliard za pět let. S takovou sumou čínských investic vyrukoval v březnu prezident Miloš Zeman. Nicméně z desítky ambiciozních projektů se z těch větších posunuly k podpisu jen dva – ovládnutí strojíren Žďas čínskou skupinou CEFC a vstup stejné skupiny do cestovního portálu Invia.cz. Ostatní velké transakce zatím drhnou, jiné ustrnuly v říši snů.

Drtivá většina čínských investic zůstává zatím stále jen na papíře, vlečou se a jejich konec je nejistý. | foto: Yan ReneltMAFRA

Zatímco premiér Bohuslav Sobotka v Číně ladí další obchodní spolupráci, uplynuly už tři měsíce od doby, co prezident Miloš Zeman oznámil, že do Česka z Číny zamíří investice za více než 200 miliard. Jen letos to mělo být sto miliard.

Nicméně drtivá většina z nich zůstává stále jen na papíře, vlečou se a jejich konec je nejistý. To platí i o nejvýznamnější transakci mezi J&T Finance Group a čínskou CEFC. Ta má navýšit svůj desetinový podíl ve finanční skupině na 50 procent. Celý obchod má hodnotu 27 miliard.

„Není to ještě úplně jisté, může se to celé zhatit na regulačních podmínkách,“ připouští Štěpán Ašer, ředitel J&T Banky, která je jádrem byznysu celé skupiny. CEFC ještě stále nepodala žádosti na příslušné regulátory, což musí učinit hned v pěti zemích, kde skupina působí. Tedy v Česku, na Slovensku, na Barbadosu, v Rusku. Souhlas musí dát i Evropská centrální banka (ECB).

„Dokumentaci pro žádosti ještě připravujeme, v některých případech to vázne na překladu. Ale podáme ji v řádu týdnů,“ řekl Ašer. Reakce regulátorů se podle něj dá zatím těžko odhadovat, stejně jako čas, který si celý proces vyžádá. „Myslím, že průlomové bude rozhodnutí ECB, čekáme, že ostatní evropští regulátoři se mu přizpůsobí.

Samostatnou kapitolou je Rusko. „Tam to vůbec neumím odhadnout, může to ztroskotat na milionu věcí,“ dodává Ašer. Pokud by se nepodařilo získat souhlas všech regulátorů, bylo by podle něj možné s Číňany jednat o nějaké modifikaci či fázování spolupráce, vyjednávací proces by však začínal prakticky od začátku. Celkově odhaduje šéf J&T Banky šanci na úspěšné završení jednání „na 80 až 90 procent“.

Spolu se vstupem čínských investorů do J&T stojí na počátku i jednání o společných investičních fondech. Ve fondu s čínskou Ping An Bank má být už letos k dispozici 500 milionů eur a cílově až pět miliard eur.

Vedle toho má investovat do společných projektů s China Development Bank, v banku má už letos být 800 milionů eur.

Jednání o investičním fondu do značné míry závisí právě na výsledku schvalování. „Fond s Ping An Bank navazuje na investiční dohodu,“ vysvětluje Ašer. Číňané podle něj mají o spolupráci zájem. „Sami se ozvali a žádají jednání, mohli bychom se s nimi sejít v červenci nebo srpnu, hledáme termín,“ dodal.

Otázky kolem nové hedvábné stezky

Nenaplnila se ani v březnu prezentovaná dohoda o prodeji firem kolem Ostravských opraven a strojíren bratrů Petera a Rudolfa Šuškových. Podle březnové zprávy měla skupinu zaměřenou na železniční opravy, stavitelství a dopravu, nepřesně označenou jako TSS Group, za 240 milionů eur (téměř 6,5 miliardy korun) převzít čínská CEFC spolu s Beijing Municipal Road and Bridge Group.

Právník bratrů Šuškových Karel Ležatka však uvedl, že zatím k prodeji nedošlo. Podle informací MF DNES jedná české zastoupení CEFC s Šuškovými o řadě variant spolupráce, mezi nimiž je odprodej 100 procent akcií železničního stavitelství a dopravy jen jednou z mnoha možností.

Podle zdroje blízkého jednání se Číňané zajímají o vstup do velké infrastrukturní společnosti, která by se mohla podílet na velkých projektech „Nové hedvábné stezky“ – komplexu investic, které umožní lepší propojení Číny s Evropou. Proto je jedním z jejích českých cílů Šuškových holding.

Jednání však teprve startují. „Dělají se zatím různé testy vzájemného partnerství, může to skončit prodejem nějakého aktiva ze skupiny Šuškových, ale také nemusí. Mohu jen říct, že o tom běží čilá komunikace s českým zastoupením CEFC a že k tomu Číňané přistupují velmi vážně,“ říká zdroj MF DNES.

Eden: žádná jednání neproběhla

I fandové pražské Slavie musí čekat. Očekávané spojení stadionu a klubu přes čínskou skupinu CEFC, kterou v Česku reprezentuje lobbista Jaroslav Tvrdík, není otázkou týdnů a zřejmě ani měsíců.

„Žádná další jednání neproběhla, ale v těchto dnech čínská strana ukončila právní due diligence, takže brzy očekáváme návrat k jednání,“ uvedl Jiří Hrabovský, mluvčí hlavního investora v Edenu, finančníka Karla Pražáka. Tomu by mělo i po vstupu CEFC zůstat 30 procent akcií. Pražák už však dříve uvedl, že prodej stadionu není reálný dříve, než společnost Eden Arena projde restrukturalizací a vypořádá své dluhy. Jak daleko se s dluhy firma dostala, Hrabovský nekomentoval.

Zástupci CEFC nevidí v průběhu obchodů nic mimořádného. „Dva a půl měsíce od podpisu dohod nestačí k vypořádání finančních a právních due dilligence u takovýchto transakcí, přesahujících většinou miliardu korun. Je potřeba delší časový horizont v řádu měsíců. Transakce běží standardně a úspěšně dle uzavřených dohod,“ říká mluvčí CEFC Pavel Bednář.

„Tu smlouvu jsem v životě neviděl“

Úplně z říše snů zůstávají prezentované obchody s tuzemskými výrobci letadel. Kontrakt mezi společností Evektor Asia Pacific a čínskou Gungdong Longhao Group na prodej 300 letadel EV 55 a 50 sportovních strojů za 840 milionů eur (přes 22,5 miliardy korun) označuje i sám jednatel Evektoru Jaroslav Růžička za nesmysl.

„Tu smlouvu jsem v životě neviděl, nemám ani její kopii, nevím, kdo ji podepsal, nevím, co je Evektor Asia Pacific. Každopádně ten, kdo to podepsal, používá jméno Evektor bez našeho vědomí,“ tvrdí.

Za zprávami o kontraktu tuší aktivitu české ambasády v Kuala Lumpuru v Malajsii a malajsijského investora do Evektoru, s nímž se však čeští společníci dostali už loni do sporu. Každopádně je podle Růžičky kontrakt nereálný.

Letadlo EV 55 je zatím jen vývojový projekt, nemá certifikaci pro evropský, natož pro čínský trh. „Navíc my máme kapacity na výrobu ani ne desítky letadel ročně, 350 letadel pro Čínu bychom dělali 40 let. K smíchu,“ říká Růžička.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.