Pohled na pákistánský přístav Gvadar, který by se měl stát čínskou branou do...

Pohled na pákistánský přístav Gvadar, který by se měl stát čínskou branou do Indického moře. Archivní snímek z roku 2008. | foto: Profimedia.cz

Čína postaví superdálnici Pákistánem, získá přístup k Indickému oceánu

  • 74
Čína posiluje své pozice v Pákistánu. V zemi investuje 1,17 bilionu korun do výstavby obřího dopravního koridoru, který jí umožní přístup k Indickému oceánu. Stavět se mají silnice, železnice i elektrárny. Prezident Si Ťin-pching má investice potvrdit při nadcházejících schůzkách s pákistánskými představiteli.

Takzvaný čínsko-pákistánský hospodářský koridor by se měl táhnout mezi  přístavem Gvádar v pákistánské provincii Balúčistán a západočínskou Ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang. Plánuje se asi 3 000 kilometrů silnic, železnic, ropovodů a plynovodů. 

Čínské investice

  • 46 miliard dolarů - celkový plán, téměř trojnásobek všech investic do Pákistánu od roku 2008
  • 28 miliard dolarů - tolik bude na stole během probíhající návštěvy
  • 15,5 miliardy dolarů - plánované investice do energetiky
  • 44 milionů dolarů - optický kabel propojující obě země 

Rozhodnutí získat přístup k Indickému oceánu podle analytiků značí zásadní pokrok v plánech Pekingu na posílení ekonomického vlivu ve střední Asii. Do Pákistánu už nyní proudí podobný objem čínských investic jako do Ruska, v roce 2013 to bylo něco kolem 7 miliard dolarů.

Nynější smlouva by však měla předčit všechny předchozí. Podle serveru BBC News jsou během návštěvy připraveny k podepsání dohody ve výši asi 28 miliard dolarů, další budou prý vzápětí následovat. Kromě dopravní infrastruktury se plánuje také rozsáhlá výstavba v energetickém sektoru. Uhelné, solární, větrné a vodní elektrárny v celkové hodnotě asi 15,5 miliardy dolarů by měly být zapojené do sítě v roce 2017.

Právě dodávky elektřiny jsou pro vládu Pákistánu klíčovou položkou chystaných kontraktů. Země se dlouhodobě potýká s téměř každodenními výpadky a nové projekty mají do místní sítě přinést 10 400 megawattů, což se rovná aktuální kapacitě Pákistánu, uvedla agentura AFP.

Zásadní spojenec Číny

Není ale jasné, jak země, která se potýká s obrovskými bezpečnostními problémy, vysokou mírou korupce a politickou nestabilitou, obrovské investice z Pekingu vstřebá.

Hrozbu pro nový koridor představují už na čínské straně hranice muslimští Ujguři, kteří se dlouhá léta bouří proti tvrdým represím ze strany centrální vlády. Rizikovou oblast v Pákistánu představuje Balúčistán prolezlý bandity a radikálními islamisty. Čína si problémy dobře uvědomuje a tématem schůzek proto bude i bezpečnostní spolupráce obou zemí.

„Čína a Pákistán musí více skloubit své bezpečnostní postupy a posílit tak vzájemnou spolupráci. Naše spolupráce v bezpečnostním a ekonomickém sektoru se musí navzájem posilovat,“ řekl prezident Si Ťin-pching v neděli pákistánským médiím.

Pákistánští úředníci se netají vysokým očekáváním. „Pákistán nyní pro Čínu představuje zásadního spojence. Naše spolupráce musí uspět a my to musíme zajistit,“ řekl pro agenturu Reuters Mušahíd Husajn Saíd, předseda obranného výboru pákistánského parlamentu.

Pákistán si slibuje, že se díky novým projektům stane regionálním průmyslovým centrem.

Čína a Pákistán mají dlouhodobě velmui dobré vztahy, které zčásti vycházejí z antipatie obou zemí vůči sousední Indii. Peking ale v poslední době začal posilovat i své vztahy s Dillí, což vyvolalo v Islámábádu nelibost. Návštěva čínského prezidenta tak má Pákistánce ujistit o přetrvávajícím spojenectví. 

,