K obnovení rovnováhy na trhu by měl pomoci i zvýšený zájem ostatních zemí o těžbu. Nedostatek vzácných kovů, oficiálně nazývaných "kovy vzácných zemin", se projevil koncem loňského roku v Německu a obecně zvýšil cenu těchto materiálů, které se používají kromě jiného při výrobě mobilních telefonů, počítačů, větrných elektráren, vojenských raket nebo v autoprůmyslu (hybridní vozy).
Čína po útlumu těžby těchto kovů vydala v květnu povolení k další těžbě státní společnosti NFC Southern Rare Earth. Ta postaví největší těžební komplex na tyto kovy na světě s roční kapacitou 7 000 tun. Informoval o tom list China Daily.
"Současný nedostatek zásob nebude pokračovat," uklidnil Wang Hongqian, šéf NFC. Dalším důvodem je, že po loňském kolísání dodávek, kdy Čína omezila vývoz vzácných kovů, se některé státy začaly soustředit na průzkum svých těžebních kapacit. Čína totiž zajišťuje více než 90 procent dodávek vzácných surovin a má silně monopolní postavení, ale přitom kontroluje jen 36 procent světových zásob.
K současné situaci vedla cenová a expanzivní politika Číny. Ostatní země postupně své doly uzavíraly, protože nebyly schopny čelit konkurenci z Číny, která navíc svůj vliv rozšiřovala do dalších zemí. Těží například v Austrálii a chtěla by těžit ve Vietnamu. V období loňského nedostatku a rostoucího zájmu o těžbu jiných zemí zároveň začali slídit investoři kolem malých těžařských firem. Jejich akcie totiž závratně posilovaly, přestože tito těžaři ještě nic nevytěžili. (čtěte Akcie neznámých těžařů se nafukují, experti varují před bublinou)
Vzácné kovy tvoří 17 druhů surovin, mezi nejpoužívanější patří Lanthan, Neodym a Europium. Tyto prvky letos raketově zdražují, některé i o stovky procent, což může vyvolat zdražení některého zboží.
