Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Německo v záplavě čínských investic. Evropa investuje na východě málo

  19:04aktualizováno  19:04
Čínští investoři loni za nákupy podílů firem v Evropské unii a přímé investice vynaložili čtyřikrát tolik, co Evropané v Číně. Utratili tak 35 miliardy eur (asi 946 miliard korun), což oproti roku 2015 představuje 77procentní nárůst. Cílem akvizic se stalo zejména Německo, ve kterém Číňané utratili 11 miliard eur, tedy 31 procent z celkových přímých investic za minulý rok.

Čínské investice v EU drtí ty evropské v Číně. | foto: Profimedia.cz

V posledních letech se v Česku hovoří o tom, že Číňané skupují velké množství tuzemských podniků. Přímé čínské investice jsou podle některých ekonomů i politiků až moc vysoké. Česko přitom ani zdaleka nepatří mezi jediné evropské země, do kterých tečou čínské miliardy.

Velká čínská partie: nová hedvábná stezka je větší než Marshallův plán

Investoři z říše středu do tuzemských firem a projektů loni nalili 569 milionů eur (asi 15,4 miliardy korun), v sousedním Rakousku to bylo 551 milionů a v nedalekém Maďarsku více než dvě miliardy eur. Celkově Číňané v zemích EU loni utratili 35 miliard eur (asi 946 miliard korun), což oproti roku 2015 představuje 77procentní nárůst, vyplývá ze studie Mercator Institute for China Studies se sídlem v Berlíně.

Na té je podstatná i skutečnost, že evropští investoři v Číně utratili 7,7 miliardy eur, tedy skoro pětkrát méně než asijští konkurenti.

„Zvětšující se propast v oboustranných investicích přispívá k evropským obavám z nedostatku vzájemného obchodu mezi EU a Čínou,“ uvádí Thilo Hanemann ze společnosti Rhodium Group, která pro německý institut studii zpracovala. „Čínské investice rychle rostou v sektorech, které v Číně zůstávají pro zahraničí investory omezené, což podtrhuje nerovnost v přístupu na trhy“ dodává.

Přímé čínské investice v Evropě stoupají, zatímco ty evropské jdou ke dnu

Zdroj: Rhodium Group. Na grafu je zaznamenán objem přímých nákupů více než 10procentních podílů ve firmách a již realizované investice.

Nevyváženost investic je vidět zejména na případu Německa, kde čínské akvizice za rok 2016 oproti předchozím dvanácti měsícům skokově narostly z 1,2 miliardy eur na 11 miliard. Naopak Němci za nákupy a investice loni v Číně utratili 3,5 miliardy eur. Konkrétně v Německu tak již delší dobu panují obavy z toho, že Číňané skupují zejména lukrativní firmy podnikající v pokročilých technologiích. Peking má zájem i o tamní infrastrukturu, která patří mezi strategická aktiva.

Přímé čínské investice v EU 2000-2016

Přímé čínské investice v EU 2000-2016

Nevítané čínské peníze

Nepoměr v čínsko-evropských investicích by byl bez politického odporu v EU ještě větší. Na zpomalení čínské nákupní horečky se podepsala také snaha Pekingu v posledních měsících omezit odliv kapitálu ze země. Podle mnohých expertů bude tento trend přetrvávat. „Čínské investice v Evropě opadnou, ale ne úplně,“ uvedl pro středeční Financial Times Cchuej Chung-ťien z China Institute of International Studies se sídlem v Pekingu.

Vnímání čínských čínských akvizic v Evropě se liší v zemi od země. Zatímco v Německu platí Čína za konkurenta, pro země jako Maďarsko jsou východní peníze vítanou formou investic.

Obavy z čínských peněz panují ale i jinde ve světě, zejména ve Spojených státech. Například loni v prosinci USA zablokovaly prodej americké filiálky německé technologické firmy Aixtron čínskému fondu Fujian Grand Chip Investment Fund. Příslušný dekret vydal prezident Barack Obama, který své rozhodnutí zdůvodnil „obavami o národní bezpečnost USA. Filiálka vyrábí komponenty pro trh s polovodiči, které mohou mít vojenské využití.

Číňané přitom za rok 2016 v USA nakoupili aktiva nebo rozjeli projekty za 45,6 miliard dolarů (téměř 1,2 bilionu korun). I z oceánem je tak znát změna v čínsko-amerických ekonomických vztazích. Americké společnosti v posledních desetiletích v Číně postavily výrobní haly a investovaly stovky miliard dolarů, nyní se investice na obou stranách vyrovnávají. Studie Rhodium group ukazuje, že Američané od roku 2000 v Číně investovali 228 miliard dolarů, Číňané do největší ekonomiky světa v investicích poslali 109 miliard.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Turbulentní proudění vzduchu za křídlem práškovacího letadla.
Čeká daně v EU tornádo? Německo a Francie vyráží do boje s korporacemi

Říká se jim různě, třeba dvojitý Irčan nebo holandský sendvič. Cíl mají však jediný – zajistit nadnárodním technologickým firmám (a nejen jim), že na dani z...  celý článek

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...
Řecko se vrátilo na dluhopisové trhy. Na pět let upsalo tři miliardy eur

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard Kč) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce...  celý článek

Díky vysoké teplotě se na povrchu sochorů tvoří oxidy železa.
EU uvalila clo téměř 30 procent na dovoz nerezové oceli z Číny

Evropská unie uvalila předběžná dovozní cla ve výši až 28,5 procenta na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Číny. Evropská komise záležitost vyšetřovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.