V posledních letech se v Česku hovoří o tom, že Číňané skupují velké množství tuzemských podniků. Přímé čínské investice jsou podle některých ekonomů i politiků až moc vysoké. Česko přitom ani zdaleka nepatří mezi jediné evropské země, do kterých tečou čínské miliardy.
Velká čínská partie: nová hedvábná stezka je větší než Marshallův plán |
Investoři z říše středu do tuzemských firem a projektů loni nalili 569 milionů eur (asi 15,4 miliardy korun), v sousedním Rakousku to bylo 551 milionů a v nedalekém Maďarsku více než dvě miliardy eur. Celkově Číňané v zemích EU loni utratili 35 miliard eur (asi 946 miliard korun), což oproti roku 2015 představuje 77procentní nárůst, vyplývá ze studie Mercator Institute for China Studies se sídlem v Berlíně.
Na té je podstatná i skutečnost, že evropští investoři v Číně utratili 7,7 miliardy eur, tedy skoro pětkrát méně než asijští konkurenti.
„Zvětšující se propast v oboustranných investicích přispívá k evropským obavám z nedostatku vzájemného obchodu mezi EU a Čínou,“ uvádí Thilo Hanemann ze společnosti Rhodium Group, která pro německý institut studii zpracovala. „Čínské investice rychle rostou v sektorech, které v Číně zůstávají pro zahraničí investory omezené, což podtrhuje nerovnost v přístupu na trhy“ dodává.
Zdroj: Rhodium Group. Na grafu je zaznamenán objem přímých nákupů více než 10procentních podílů ve firmách a již realizované investice.
Nevyváženost investic je vidět zejména na případu Německa, kde čínské akvizice za rok 2016 oproti předchozím dvanácti měsícům skokově narostly z 1,2 miliardy eur na 11 miliard. Naopak Němci za nákupy a investice loni v Číně utratili 3,5 miliardy eur. Konkrétně v Německu tak již delší dobu panují obavy z toho, že Číňané skupují zejména lukrativní firmy podnikající v pokročilých technologiích. Peking má zájem i o tamní infrastrukturu, která patří mezi strategická aktiva.
Přímé čínské investice v EU 2000-2016
Nevítané čínské peníze
Nepoměr v čínsko-evropských investicích by byl bez politického odporu v EU ještě větší. Na zpomalení čínské nákupní horečky se podepsala také snaha Pekingu v posledních měsících omezit odliv kapitálu ze země. Podle mnohých expertů bude tento trend přetrvávat. „Čínské investice v Evropě opadnou, ale ne úplně,“ uvedl pro středeční Financial Times Cchuej Chung-ťien z China Institute of International Studies se sídlem v Pekingu.
Vnímání čínských čínských akvizic v Evropě se liší v zemi od země. Zatímco v Německu platí Čína za konkurenta, pro země jako Maďarsko jsou východní peníze vítanou formou investic.
Obavy z čínských peněz panují ale i jinde ve světě, zejména ve Spojených státech. Například loni v prosinci USA zablokovaly prodej americké filiálky německé technologické firmy Aixtron čínskému fondu Fujian Grand Chip Investment Fund. Příslušný dekret vydal prezident Barack Obama, který své rozhodnutí zdůvodnil „obavami o národní bezpečnost USA. Filiálka vyrábí komponenty pro trh s polovodiči, které mohou mít vojenské využití.
Číňané přitom za rok 2016 v USA nakoupili aktiva nebo rozjeli projekty za 45,6 miliard dolarů (téměř 1,2 bilionu korun). I z oceánem je tak znát změna v čínsko-amerických ekonomických vztazích. Americké společnosti v posledních desetiletích v Číně postavily výrobní haly a investovaly stovky miliard dolarů, nyní se investice na obou stranách vyrovnávají. Studie Rhodium group ukazuje, že Američané od roku 2000 v Číně investovali 228 miliard dolarů, Číňané do největší ekonomiky světa v investicích poslali 109 miliard.
