Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropským ocelářům svítá naděje. Čína pumpuje miliardy do útlumu výroby

  12:44aktualizováno  12:44
Čínské ministerstvo financí pošle desítky miliard jüanů na utlumování uhelného a ocelářského průmyslu. Chce tím bojovat s nadměrnými kapacitami, jejichž vývoz v poslední době sráží globální ceny nízko. Čínský řízený útlum by tak mohl pomoci i evropským ocelářům.

Odpich oceli | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Podobný problém, který aktuálně řeší česká vláda v Moravskoslezském kraji s krachujícím těžařem OKD, má i Čína. Jen se jedná o násobně větší objemy produkce, počty propouštěných lidí a peníze.

USA uvalily obří clo na ocel z Číny, dumpingových cen se bojí i Evropa

Čína v rámci boje s globálním poklesem cen oceli a uhlí v důsledku nadměrných kapacit slíbila, že v příštích třech až pěti letech sníží kapacitu výroby oceli o 100 až 150 milionů tun, těžbu uhlí pak o 500 milionů tun. Podle agentury Reuters se očekává, že o práci přijde zhruba 1,8 milionu lidí.

Čínská vláda proto vyčlení v letošním roce 27,64 miliardy jüanů (101,7 miliardy korun) na finanční pomoc místním samosprávám při snižování kapacit v ocelářském a uhelném sektoru. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo financí.

Finanční prostředky na restrukturalizaci průmyslových podniků budou rozděleny na dvě části - první bude určena na úhradu nákladů na přemístění propuštěných zaměstnanců. Druhá část pak bude použita na konci roku jako odměna pro místní úřady, kterým se podaří překročit stanovený cíl uzavírání podniků.

Čínská nadprodukce tlačí globální ceny dolů

Nejlidnatější země světa nyní zajišťuje zhruba polovinu světové produkce oceli, objem tamní výroby v posledních deseti letech stoupl víc než dvojnásobně.

Otevřete Číně dveře do EU a o práci přijdou miliony lidí, varuje aliance

Domácí spotřeba ale zároveň kvůli zpomalení růstu tamní ekonomiky a snaze čínských špiček o přechod k novému hospodářskému modelu postupně klesá.

Ocelárny tak posílají přebytky na světový trh a země se během dvou let z největšího světového dovozce stala hlavním vývozcem. A to by přitom dokázala vyrobit ještě mnohem víc - čtvrtina hutních kapacit v zemi je nevyužitá.

Právě z tohoto důvodu se zástupci českých a evropských ocelářů obává zvažovaného přiznání tzv. tržního statusu Číny. To by ve výsledku znamenalo větší komplikace při případném uvalování dodatečných cel na čínský dovoz. Už dnes si přitom oceláři stěžují, že i dodatečně proclená čínská ocel, respektive ta, která se do Evropy dostává přes Turecko, snižuje ceny na trhu (více o problematice jsme psali zde).

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Fotovoltaická elektrárna Solek Group v Chile.
Česká firma prodala elektrárnu v Chile, v zemi bude dále investovat

Česká firma Solek Group prodala v Chile solární elektrárnu Parque Solar Cuz Cuz chilskému fondu zaměřenému na investice do obnovitelných zdrojů energie, jehož...  celý článek

Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek.
Čínský konglomerát CEFC pokukuje po podílu v ruském petrogigantu Rosněft

Čínská společnost CEFC China Energy jedná o koupi podílu v ruské státní ropné společnosti Rosněfť. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedla agentura...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.