Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čínský drak zpomaluje. Ekonomika země rostla nejpomaleji za čtvrtstoletí

  18:07aktualizováno  18:07
Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla nejpomaleji za 25 let. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 6,9 procenta. Země se potýká se snížením průmyslové výroby a velkou mírou zadlužení. Navíc hrozí, že podniky začnou propouštět.

Nominální HDP země rostl za poslední čtvrtletí roku 2015 tempem 5,8 procenta, za celý rok potom 6,4 procenty. | foto: Reuters

Čínská ekonomika loni rostla tempem 6,9 procenta, oproti předchozímu roku tak zpomalila o 4 desetiny procenta. Nejlidnatější země světa vykázala nejslabší meziroční přírůstek hrubého domácího produktu (HDP) za posledních 25 let.

Růst Číny se zpomalil i v posledním loňském čtvrtletí, kdy se HDP meziročně zvýšil o 6,8 procenta - jde o nejslabší růst od prvního čtvrtletí 2009, vyplývá z dat, které v úterý zveřejnily úřady. Vláda země se navíc ocitá pod tlakem ze strany investorů, kteří jsou po nedávném propadu tamních akciových trhů obezřetní.

Růst čínského HDP (reálný vs. nominální)

Růst čínského HDP (reálný vs. nominální)

Peking začátkem loňského roku stanovil růstový cíl druhé největší světové ekonomiky na úroveň „kolem 7 procent“. Podle čínského premiéra Li Kche-čchianga je pomalejší ekonomický růst za předpokladu vzniku nových pracovních míst přijatelný. Ze zpomalení viní mdlou globální poptávku. Někteří pozorovatelé hovoří o tom, že tempo růstu, které v úterý zveřejnila tamní vláda, je nadsazené.

Zatímco čínská státní média pokračují v optimistickém tónu, generální tajemník komunistické strany a prezident země Si Ťin-pching vyzval funkcionáře ke „stabilizaci krátkodobého růstu“.

Mezinárodní měnový fond v reakci na úterní data snížil odhad meziročního růstu Číny pro letošní rok na 6,3 procenta.

Propad průmyslu

Průmyslová výroba loni zpomalila meziroční růst na 5,9 procenta. Produkce oceli za loňský rok navíc klesla o 2,3 procenta na 803,8 milionu tun. Zaznamenala tak první pokles od roku 1981.

Růst čínského HDP v klíčových sektorech

Růst čínského HDP v klíčových sektorech

Výroba energie byla o 0,2 procenta menší než v předchozím roce. To představuje první pokles od roku 1968, kdy byla čínská ekonomika rozvrácená v důsledku takzvané kulturní revoluce.

Klesá i domácí poptávka po oceli. Dle Čínské asociace Železa a oceli (CISA) letos domácí poptávka po oceli klesne až o 5 procent, už loni přitom Čína spotřebovala o 4,6 procenta oceli méně než v roce 2014.

CISA zároveň uvedla, že klesající poptávka po oceli bude ve strojírenství a stavebnictví přetrvávat. Výjimkou má být houževnatá automobilová výroba.

Nominální HDP země rostl za poslední čtvrtletí roku 2015 tempem 5,8 procenta, za celý rok potom 6,4 procenta. Ekonomové proto začínají hovořit možných ekonomických pobídkách ze strany vlády.

Vládní investice a dluhový problém

Z údajů Světové banky vyplývá, že zatímco export tvořil v roce 2007 34,9 procenta čínské ekonomiky, předloni to bylo už jen 22,6 procenta. Vzhledem ke snížené poptávce v rozvinutých ekonomikách se neočekává, že by letos podíl průmyslu na čínské HDP dramaticky vzrostl.

Peking se v poslední době pokouší přejít z exportního ekonomického modelu podpořeného státními investicemi na model vnitřní spotřeby. Vzhledem k nepříliš uspokojivému růstu se mu to ale nedaří. V Číně loni oproti předchozímu roku zpomalil i růst maloobchodního prodeje.

Ve prospěch posílení ekonomického růstu pomocí vnitřní spotřeby nehovoří ani další odhady. Se sníženou průmyslovou produkcí hrozí, že místní podniky začnou propouštět. Ekonomové navíc hovoří o tom, že čínská populace začíná rychle stárnout a prostor pro industrializaci na úkor zemědělství se vyčerpal. Čínské technologické společnosti hlásí přebytky na strašně pracovní síly i produktů.

Investice infrastruktury a stavby nových průmyslových objektů loni rostly 10procentním tempem – nejpomaleji od roku 2000. Komunistické vedení země proto zvažuje, že ekonomický růst podpoří deficitními výdaji. I tam ale naráží na své limity. Zbytněné investice do megaprojetků v minulosti vykázaly malou návratnost. Zatímco zisky státních společností se v roce 2015 pohybovaly kolem 9,5 procenta, jejich zadlužení vzrostlo o více než 18 procent, uvedla analytické společnost BMI Research.

Celkový dluh Číny dnes dosahuje 260 procent hrubého domácího produktu celé země. V roce 2007 to podle finanční společnosti UBS bylo 160 procent. Nová vlna půjček navíc spíše než na financování nových projektů směřuje k umoření dluhových úroků. Čínské podniky a domácnosti nyní na úrocích zaplatí 20procentní ekvivalent HDP celé země.

S ekonomickým zpomalením a oslabováním domácí měny jüanu navíc dochází k odlivu čínského kapitálu, což přispívá ke snižování investičních výdajů.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.