Ještě na začátku tohoto století byla hlavním důvodem pro přestěhování výrobních závodů do Číny nízká platová úroveň. V roce 2005 si čínský dělník odnesl za hodinu práce 1,2 dolaru, zatímco jeho kolega v brazilské fabrice si vydělal 2,9 dolaru.
To ale dnes už neplatí, situace se rychle otočila. Zatímco čínský pracant loni obdržel v průměru 3,6 dolaru za hodinu, tedy trojnásobek ve srovnání s rokem 2005, Brazilec za stejné období dokonce o 20 centů přišel.
KOMENTÁŘ: Nejsou lidi. Evropu čeká více robotů a volné pátky pro všechny |
Jak s odkazem na studii poradenské společnosti Euromonitor International upozorňuje list Financial Times, hodinový příjem Číňanů překonal výdělky prakticky ve všech latinskoamerických zemích s výjimkou Chile.
A rychle se dotahuje na příjmy ve slabších zemích Evropské unie, jako je Portugalsko (4,5 dolaru za hodinu) či Řecko (kde průměrné platy od krize značně poklesly).
Česko studie výslovně nezmiňuje, hodinové mzdy se ale podle statistik Eurostatu dlouhodobě pohybují kolem sedmi eur (což přibližně odpovídá sedmi a půl dolaru). To je sice zhruba dvojnásobek ve srovnání s čínskými platy, problém však je, že zatímco čínské platy od roku 2011 stouply o 64 procent, ty české se podle evropských statistiků příliš nezměnily.
Odchod za levnější prací a roboti ve výrobě
Čínští dělníci vydělali na těsnějším zapojení země do mezinárodní obchodní spolupráce, a to zejména po roce 2001, kdy země vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO). Čínské zboží díky tomu snadněji a levněji proniklo na zahraniční trhy. A mzdy ve výrobních podnicích díky tomu rostly mnohem rychleji než v ekonomice jako celku.
Dělnické mzdy navíc mohou pokračovat v dalším růstu a brzy předehnat další země se středními příjmy. Jak upozorňuje analytička Euromonitoru Oru Mohiuddin, produktivita čínských dělníků roste dokonce rychleji než jejich příjmy. „Výrobci budou i nadále na své přítomnosti v Číně vydělávat,“ říká.
Čínská fabrika nahradila lidi roboty. Z šesti set lidí zbylo šedesát |
Na druhou stranu, rostoucí náklady na pracovní sílu už některé zaměstnavatele přinutily své fabriky v Číně zavřít a výrobu přesunout do levnějších zemí. „Továrnou světa“ se mohou stát jiné země v jihovýchodní Asii jako Vietnam, Kambožda, Myanmar nebo Indie.
Méně sofistikovanou manuální práci budou v Číně také stále ve větší míře nahrazovat roboti. Jak upozorňuje CNBC, Čína od roku 2013 představuje největší trh pro průmyslovou robotiku a poptávka ze strany výrobních firem dál roste.
„Bude třeba překvalifikovat miliony dělníků, ale není zatím moc jasné, jaké profese budou zastávat. Vznikají úřednické pozice, ale stále ne dost rychle,“ říká Ben Cavender, šéf šanghajské společnosti China Market Research.
