„Jsem velmi rád, že vidíme nejen vynikající vztahy mezi politiky všech úrovní, ale také konkrétní projekty pragmatické spolupráce,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka ve svém úvodním proslovu při zahájení druhého ročníku Čínského investičního fóra ve Španělském sále Pražského hradu. Setkání se účastní více než pět set hostů z Číny, mezi nimi například šéf investiční skupiny CEFC Čchan Čchao-tuo nebo tajemník sekretariátu ÚV KSČ Ťia Čching-lin.
„Pevně věřím, že již na jaře příštího roku naváže na linku Hainan Airlines nový projekt českého leteckého přepravce a společnosti China Eastern novým spojením mezi Prahou a ekonomickým centrem Asie Šanghají,“ oznámil premiér otevření druhého přímého spoje se zemí středu.
Společnost Haian začala provozovat pravidelnou leteckou linku mezi Prahou a Pekingem letos v září, pak ale oznámila omezení původních tří spojů denně na dva.
Sobotka ocenil, že Česko je motorem vztahů mezi Čínou a zeměmi střední Evropy. Uvedl, že investice Šanghajské finanční a energetické korporace CEFC v Česku již přesáhly 10 miliard korun. „Strojírenská společnost Shaangu (čti Šangu, pozn. red.) Power investovala 1,3 miliardy do brněnské společnosti EKOL, Changhong (Čanghong, pozn. red.) rozšířil svou investici ve středních Čechách o 650 miliónů,“ uvedl Sobotka.
Ve výčtu investic skupiny zmínil i čínského výrobce spotřebního zboží Hisens nebo společnost Haijie, která otevřela ve Zlíně závod na výrobu interaktivních tabulí.
Podle Sobotky byla Česká republika za předchozích vlád z pohledu čínských investic hluboce podinvestována. „Oproti Maďarsku nebo Polsku jsme byli na polovině počtu projektů a na třetině investic ve finančním vyjádření,“ zmínil Sobotka, který řekl, že současné vládě se vztahy s investory daří měnit.
Střední Evropa je brána do EU, zní z čínského politbyra
„Země střední a východní Evropy jsou nejvíce koncentrované rozvíjející se trhy na světě. My je bereme jako bránu do EU. Vám nabízíme vstup na čínský trh a otevíráme dveře vaším podnikatelům,“ řekl tajemník čínské komunistické strany Tu Čching-lin ve Španělském sále Pražského hradu.
Kromě čínských politiků a podnikatelů se fóra účastní i na 200 hostů ze zemí střední a východní Evropy. Nad celou akcí přebral neoficiální záštitu exministr ČSSD Jaroslav Tvrdík, který v současnosti působí jako prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce. Akce se účastní i ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek nebo vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.
Bělobrádek na fóru uvedl, že si přeje přímou spolupráci Česka a Čínské lidové republiky v oblasti aplikovaného výzkumu. Česko může podle něj nabídnout světovou výzkumnou úroveň v konkrétních oborech a zázemí velkých výzkumných infrastruktur. Za nutnou podmínku pro další rozvoj úspěšné spolupráce ale označil ochranu a využívání autorských a dalších ochranných práv.
„A to jak práv k dosaženým výsledkům, tak i k informacím vnášeným do společných projektů. Bez této podmínky je technologický pokrok nemyslitelný. Jsme rádi, že Čína si důležitost ochrany autorských práv uvědomuje,“ řekl Bělobrádek. Podle šéfa lidovců se jedná o férovou ochranu skutečných originálních výsledků, ne o „patentový fundamentalismus“. Budoucí věděcká spolupráce mezi Prahou a Pekingem by se měla odvíjet v rámci evropských programů.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek chce, aby čínské firmy investovaly do nových českých závodů. „Byli bychom rádi, aby Česká republika byla v Číně chápána jako země technologií, která je schopná dodávat kvalitní průmyslové výrobky,“ řekl na fóru. Podobně hovořil i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který zdůraznil, že „spolupráce musí být výhodná pro obě strany“.
Česko s Čínou již v oblasti vědy a techniky spolupracuje řadu let. Každý rok vznikne kolem dvaceti nových česko-čínských projektů. Mezi nimi například výzkum nových materiálů pro ukládání energie, nanočástic pro biologické a lékařské aplikace. Obchodní a politické vztahy mezi Českem a Čínou se začaly zlepšovat s příchodem Sobotkovy vlády do Strakovy akademie. Příspívá k nim také diplomatická politika prezidenta Miloše Zemana.
