Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Čínský déšť stamiliard je zatím jen iluze

  18:44aktualizováno  18:44
Vypadá to bombasticky. Většina obchodů dohodnutých během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze je teprve v počátcích. Nemusí se vůbec uskutečnit. A pokud ano, není jisté, že se kapitál do Česka vrátí.

Prezidenti Si Ťin-pching a Miloš Zeman si na terase strahovského kláštera připili třetinkou českého piva. (30. března 2016) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Podle středečního sdělení prezidentské kanceláře u nás Číňané do konce roku proinvestují přes sto miliard korun, do pěti let až 270 miliard. Pro srovnání: loni u nás nechali největší zahraniční investoři (měřeno statistikou vládní agentury CzechInvest) – USA a Německo – zhruba po deseti miliardách korun.

Pravda, statistiky Czechinvestu zahrnují jen investice, u nichž nějakým způsobem asistuje stát, takže se v nich neobjevují všechny transakce. Ani 30 čínských miliard vložených do skupiny J&T Finance Group by se v nich nepromítlo. Ale i tak. Pokud by se uskutečnilo vše, co Hrad oznámil, stala by se Čína rázem silným motorem české ekonomiky.

PŘEHLEDNĚ: Seznam podepsaných dohod s Čínou

Jenomže hradní výčet smluv a investovaných částek je iluzorní. Nejen proto, že příliš často jde o nezávazná memoranda o budoucí spolupráci, takže skutečné investice budou záviset na konkrétní podobě obchodních dohod. Hlavně není vždy jasný konkrétní efekt uzavřených obchodů pro českou ekonomiku.

Třeba největší oznámená transakce, vstup čínské korporace CEFC do skupiny J&T, v objemu téměř 30 miliard korun se neuskuteční, pokud jí nepožehnají bankovní regulátoři. A pokud klapne, jak se budou používat čínskými miliardami napěchované investiční fondy J&T? Mohou pomáhat rozvoji českých firem a tvorbě pracovních míst. Stejně dobře však mohou sloužit k investičním spekulacím v zahraničí, z nichž budou mít užitek jen soukromí finančníci.

Zůstanou čínské peníze v Česku?

Nebo obří investice Škody Auto do filiálky v Číně. Tamní výroba a vývoj škodovek zůstanou pod kontrolou čínské strany. Není jasné, kolik z výtěžku skončí v Mladé Boleslavi, kolik u její německé matky Volkswagenu. Pro Škodu jde jistě o důležitý a prestižní obchod. Přínos pro českou ekonomiku je však zatím nejasný.

Nejzajímavějšími případy na hradním seznamu česko-čínské spolupráce jsou nakonec ty, které stojí v pozadí a o nichž se tolik nemluví. Třeba kapitálový vstup Číňanů do Moravských chemických závodů, který – pokud bude dotažen do konce – umožní jejich modernizaci a rozvoj. Nebo nákup stovek českých letadel z kunovických firem Aircraft Industries a Evektor, jenž - pokud se opravdu uskuteční - může pro české výrobce znamenat uchycení na čínském trhu a velkou šanci do příštích let.

Fotogalerie

Přínosná by určitě byla i koupě firem jako ŽĎAS, TSS či Invia od domácích zakladatelů. Je sice pravda, že by tu Číňané vstupovali do hotových, fungujících firem a sama změna vlastníka není zárukou pro tvorbu nových pracovních míst a rozvoj zmíněných podniků. Jenomže prodávající jsou zkušení byznysmeni, kteří už předvedli, že umí vybudovat fungující podnik. Za prodávané společnosti dostanou kapitál, který budou s velkou pravděpodobností otáčet na českém trhu a stavět za něj nové hodnoty.

Užitečná je určitě podpora exportu, dokonce i včetně českého piva a vína - u nichž je jasné, že pro ně nikdy nebude Čína významným odbytištěm. Ale budou-li Číňanům chutnat, mohou zvyšovat povědomí o Česku. A pak je tu slibovaná propagace Česka jako cíle pro čínské turisty. Ta, když se dělá dobře, má přínos v každém případě, Číňané jsou pro český turistický průmysl důležitou zákaznickou skupinou, i když to platí hlavně pro Prahu. Ve všech případech ale platí: jde o to, zda se zatím obecné plány z memorand promění v konkrétní kroky a činy.

Suma sumárum: čínská návštěva může přispět k zvýšení objemu českého zahraničního obchodu a kapitálové síly několika českých firem, což je dobře. Pro Česko je určitě správné i posilovat obchodní kontakt se zemí, jejíž vliv ve světě nepochybně poroste. A umetat cestu pro expanzi českých firem v Číně. Byť s vědomím, že podnikatelů, kteří dokážou zkopírovat vpád Home Creditu Petra Kellnera a Jiřího Šmejce na čínský trh, u nás moc není.

Na druhou stranu: zásadní vliv na vývoj české ekonomiky čínský kapitál mít nebude, obchodní orientace země se diametrálně nezmění. Hrad význam Si Ťin-pchingovy návštěvy nepochopitelně přehání. Čímž zbytečně přiživuje bouři, kterou vyvolala na domácí politické scéně.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.