Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čištění zubů se prý obejde i bez pasty

  13:35aktualizováno  13:35
- Nikdy nekončící čištění zubů znamená pro nejednoho majitele ještě vlastního chrupu kolotoč, ze kterého by co nejraději a nejrychleji vystoupil. Současně nechce utrácet tolik peněz za zubní pasty, které paradoxně zkracují potřebnou dobu čištění. "Složení a vlastnosti zubních past ovlivňují účinnost čištění kartáčkem a přispívají také k motivaci pro ústní hygienu," potvrzuje lékařka Děvana Houšová z Výzkumného ústavu stomatologického v Praze. Mohou se však najít i rýpalové, kteří považují investici do zubní pasty za naprosto zbytečnou.
A mají v podstatě pravdu, neboť zubní krém je prakticky postradatelný. "Pasta je pouze doplněk, nutný je čas a vhodný kartáček," vysvětluje pražská zubní lékařka Věra Svobodová. Relativní zbytečnost zubních past nepopírá ani Zdeněk Broukal, lékař z Výzkumného ústavu stomatologického: "Kvalitní vyčištění zubů bez pasty pouze vodou lze zajistit prodloužením kartáčování, přičemž potřebné fluoridy lze dodat například výplachem ústní vodou." Jedním dechem však tento způsob ústní hygieny uvádí na pravou míru. "Pasta činí čištění zubů a jeho výsledek příjemnějším, o což jde nejvíce. Člověk se má těšit, až si zase zuby vyčistí. Podobně nikdo také neuvažuje o tom, že by se dlouhodobě myl kartáčem a vodou bez mýdla či sprchového gelu a k tomu se kupříkladu natíral octem." Kdo chce čištění zubů dát chutnější podobu, a při tom u něj nestrávit mládí, měl by proto po nějaké té zubní pastě přece jen sáhnout.

Historie zubní pasty

5000/3000 př. n. l. - Egypťané používají prášek ze směsi popela z kopyt dobytka, myrty, rozemletých skořápek vajec a pemzy. Prášek se nanášel prsty, které sloužily rovněž k čištění zubů.

1000 n. l. - zubní prášek se objevuje v Persii. Vyrábí se z jeleního paroží, pálených hlemýždích ulit a škeblí či z pálené sádry.

Konec 18. století - v Anglii je v keramických miskách dostupný nejen prášek, ale už i pasta. Mezi nejbohatšími obyvateli se objevují také první kartáčky. Jako přísady slouží prášek z cihel, porcelánu a keramiky.

1850 - americký zubní lékař Washington Wentworth Sheffield začíná vyrábět první pastu dnešního typu v tubě.

Do r. 1939 - do většiny past se přidává mýdlo jako pojidlo, ačkoli nepříznivě ovlivňuje chuť a má i další nepříznivé účinky.

Po r. 1945 - mýdlo je nahrazeno jinými látkami. Objev příznivých účinků fluoru a jeho sloučenin - zvýšení odolnosti zubní skloviny proti zubnímu kazu.

Pramen: Jihoafrická asociace zubních lékařů (SADA)

Složení past nemusí být hádankou

Jako aktivní látka se v pastách používají přísady s rozdílnými účinky. Magicky znějící formule, objevující se ve složení jednotlivých past, může uživatel díky následujícímu seznamu alespoň částečně rozšifrovat:

1. Látky zvyšující odolnost zubní skloviny proti vlivu kyselin: sloučeniny fluoru - fluorid sodný, monofluorfosforečnan sodný, fluorid cinatý, aminfluoridy

2. Látky s adstringentním (stahujícím) účinkem: aluminium acetycotartarát (AAT), aluminium chlorhydroxyallantoinát, aluminium dihydroxyallanitoinát, mléčnan hlinitý, mořská sůl, vřídelní sůl, rostlinné extrakty aj.

3. Látky s protizánětlivou přísadou: rostlinné extrakty z heřmánku pravého, řepíku lékařského, šalvěje lékařské aj.

4. Látky omezující tvorbu plaku: chlorhexidin, triclosan, sanguinarin, esenciální oleje (mentol, tymol, eugenol, eukalyptol), enzymy, kyseliny aj.

5. Látky omezující tvorbu zubního kamene: pyrofosfát sodný a draselný, chlorid a citrát zinečnatý aj.

6. Látky snižující citlivost zubů: fluoridy, chlorid strontnatý, dusičnan draselný, citronan sodný, hydroxyapatit aj.

Pramen: Výzkumný ústav stomatologický, Praha

Co obsahuje běžná pasta?

73 % voda a rozpouštědla
20 % abraziva (jemné brusné částečky)
2 % pěnidla a ochucovadla
2 % konzervační látky
1,5 % barviva, pojiva a zvláčňovadla
0,24 % sloučeniny fluoru
+ další aktivní látky

PRAMEN: AKADEMIE ZUBNÍHO LÉKAŘSTVÍ (AGD), USA


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Organicky pěstovaná zelenina dostává nálepku bio, protože se pěstuje bez použití umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů
Kontroly našly u biopotravin jen minimum pochybení. Češi jim přesto nevěří

Češi biopotravinám nedůvěřují, shodují se lidé z branže. Proto také jejich spotřeba za západní Evropou zaostává. Kontroly však ukazují, že bioprodukty patří...  celý článek

Vejce
Německo, Belgie a Nizozemsko stahují miliony toxických vajec z trhu

Miliony nizozemských vajec kontaminovaných insekticidem s vysoce toxickou účinnou látkou fipronil začaly tento týden stahovat z trhu Německo, Belgie a...  celý článek

Pražští celníci zajistili tisíce párů padělané obuvi.
Celníci u Sapy zabavili přes dva tisíce párů padělaných bot za 7,5 milionu

Celníci zabavili u pražské tržnice Sapa více než dva tisíce párů padělků sportovní obuvi. Sklad v bývalé betonárně Zapa byl plný kartonových krabice s obuví...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.