Ale také v čase, kdy vychází najevo, že někteří zahraniční investoři se vůči českým zaměstnancům nechovají právě v rukavičkách.
"Jde zejména o praxi Rakušanů a Němců," uvedl před měsícem šéf odborů Richard Falbr na vrcholném sněmu odborářů a postoj některých německých manažerů přirovnal k praktikám třetí říše. Odbory tvrdí, že v několika případech zahraniční firmy bránily vzniku zaměstnaneckých organizací, nebo jejich manažeři ponižovali české pracovníky.
"Z několika málo případů však nelze vyvozovat obecný závěr, že by zahraniční manažeři zaměstnance nějak utlačovali," soudí sociolog Ivan Gabal, jehož firma průzkum o zahraničních investicích vypracovala. S tím souhlasí dokonce i šéf největšího odborového svazu Kovo Jan Uhlíř.
"Víme o tom, že nepřístojnosti se dějí i v českých firmách. A podle mých zkušeností jsou v zahraničních podnicích často mnohem větší problémy s horlivými českými manažery, kteří se cizímu vedení chtějí zalíbit," říká Uhlíř.
Češi oceňují zahraniční firmy
Ve stříbrském závodě firmy Siemens už skončil spor mezi německými manažery a odborovým vedením, táhnoucí se několik týdnů. Podobně se chýlí ke konci i ostrý konflikt mezi vedením jihlavského výrobního závodu Bosch a skupinou zaměstnanců, kteří chtěli založit zaměstnaneckou organizaci.
Právě tyto dva případy, kdy zahraniční manažeři podle mínění odborové centrály překročili minimálně hranice slušného jednání a jednali vůči zaměstnancům z pozice síly, přitom před měsícem posloužily šéfovi odborové konfederace Richardu Falbrovi k tomu, aby praktiky německých a rakouských firem v zemi srovnal se situací v době německé okupace.
Přesto však následný průzkum agentury Gabal, A&C prokázal, že německé firmy jsou důvěryhodné pro téměř tři čtvrtiny lidí v zemi a každý druhý by chtěl u německé firmy pracovat.
"V tom ovšem není rozpor. Na špatné příklady bylo nutné upozornit a daří se je sprovodit ze světa i díky pomoci německé odborové centrály. Jinak si já osobně nemyslím, že by investoři byli nějakou hrozbou pro zemi, nepřístojnosti se často stávají i ve firmách s tuzemskými majiteli. Já bych o praktikách třetí říše nemluvil," říká šéf odborového svazu Kovo Jan Uhlíř.
Šéf vládní agentury CzechInvest Martin Jahn pak říká: "Některé nepříznivé reakce ve firmách mohou pramenit i z toho, že zahraniční firmy vyžadují mnohem vyšší pracovní nasazení."
Sociolog Ivan Gabal, který průzkum o důvěryhodnosti zahraničních investorů zpracovával, říká: "Mezi Čechy je i vysoká schopnost akceptovat zahraničního manažera, příznivě se k nim stavějí tři čtvrtiny lidí. U německých manažerů je to číslo ještě o čtyři procenta vyšší. Tyto výsledky nás stavějí mezi velmi otevřené státy.
Například v nejvyspělejší z bývalých socialistických ekonomik ve Slovinsku - je přívětivost vůči zahraničním investorům mnohem nižší," tvrdí Gabal.
Vůbec největší podporu mají investoři na severní Moravě, kde je o jejich prospěšnosti přesvědčeno 82 procent lidí. "Je to logické, jde o místo s největším nedostatkem pracovních míst," soudí autor studie.
Rezervovaný postoj vůči zahraničním investorům není jen doménou odborového předáka Richarda Falbra. Na počátku devadesátých let se zády k přímým investicím stavěla i politická elita v čele s Václavem Klausem.
Ten preferoval před prodeji českých podniků strategickým investorům jejich nabídku domácím manažerským skupinám. Podobně se proti rozprodeji českých firem do zahraničí stavěla zpočátku i sociální demokracie. Česká cesta však vedla k ekonomické krizi.
