ČTĚTE TAKÉ:
Uniie pootevřela dveře snadnějšímu podnikání
"Je to výsměch," mává znechuceně rukou Michal Pomahač, majitel truhlářské firmy CAG z Kytína na Příbramsku, který se loni pokoušel uchytit se v Německu.
Překonat překážky chránící tamní trh se mu nepodařilo, přestože má německé partnery, kteří vlastní bytové domy v Berlíně a okolí. O dodávky CAG při přestavbách a úpravách bytů stáli a snažili se Čechům při jednání s úřady pomáhat.
"Ani s novou směrnicí bychom na tom nebyli lépe," říká Pomahač. První problém představují certifikáty a osvědčení.
"Němci vyžadují na materiály i na práce výhradně certifikace z jejich zkušeben TÜV. To znamená, že nemůžete používat materiál od českých firem, i když mají na výrobky evropská osvědčení," líčí majitel CAG. Další potíží bývají zaměstnanci.
"Pro každého pracovníka, i kdyby dělal jenom stavební dozor jediný den v měsíci, je potřeba pracovní povolení. Kolem Berlína je ale vysoká nezaměstnanost, úřady tam cizince na pracovní trh nepouštějí," říká Pomahač.
Němci odmítali uznat podnikatelům z Kytína i živnostenské listy. "Museli bychom mít souhlas jejich profesní komory, to však znamená nejen absolvovat zkoušky, ale také se zavázat, že budeme pracovat za ceny tam obvyklé. Pak ale Němci nemají žádný důvod sjednávat si na dodávky české firmy," řekl Pomahač, jehož plány na potížích s povolením skončily.
Podobně dopadl i Jiří Zárybnický, elektrikář z Hrádku nad Nisou. I on dostal nabídku na práci v Německu, ale nakonec ji nevyužil.
"Šlo by to, kdybych pracoval načerno. To se mi ale nechtělo, a tak jsem žádal o povolení. Korespondoval jsem s úřady několik týdnů, přehazovaly si mě jako horkou bramboru, nakonec jsem celou věc vzdal," stýská si jedenatřicetiletý řemeslník, který plynně mluví anglicky.
Snadná cesta?
Bude-li směrnice schválena v podobě, jaká ve čtvrtek v Evropském parlamentu prošla prvním čtením, pro české firmy se cesta k pracovním povolením nijak zvlášť neusnadní. Zjednoduší se jen ověřování živnostenských listů: žádosti o ně bude vyřizovat jediný úřad.
Největší potíží zůstává povinnost řídit se při práci v cizině místními předpisy. "Pro českou firmu je to neprůstřelné," míní Tomáš Lenc, který si předloni otevřel květinářství v rakouském Gmündu. Dařilo se mu, obchody rostly, ale pak začali Lencovi chybět zaměstnanci.
"Místní kvalifikovanou pracovní sílu jsem nesehnal, proto jsem přijal jako společníky další živnostníky a zaměstnal je v obchodě," vypráví.
Na krok v Česku zcela běžný Lenc doplatil: rakouské úřady mu okamžitě vyměřily vysoké pokuty za obcházení zákonů o zaměstnanosti. "Už bych se do podobné akce nepouštěl," říká jihočeský květinář, který také nevěří, že by mu nová směrnice Evropského parlamentu mohla podnikání v cizině usnadnit.
* Musí žádat o ověření českých živnostenských listů, ale už jen na jednom úřadě a jen s kopií.
* Úřady mohou nadále vyžadovat speciální osvědčení.
* Musí nadále platit místní minimální mzdu, pojištění a dodržovat další pracovně právní předpisy.
